Chráněná oblast

Bítov

Bítov
Hrad Bítov je jednou z nejkrásnější památek Podyjí. Tyčí se vysoko nad přehradou na skále a je poblíž městečka Bítov a rozhledny Rumburak. K hradu vede cesta od parkoviště z kopce a přes padací most vejdeme cestou na nádvoří. Je zde několik mučících nástrojů k prohlédnutí, pokladna se suvenýry a možnost vybrat si z několika okruhů prohlídek. Hrad má krásnou výzdobu a upravované nádvoří. Je zde také pěkný výhled na přehradu.

Bečov nad Teplou

Bečov nad Teplou

Jižně od Karlových Var se na skalnatém ostrohu v hlubokém údolí středního toku řeky Teplé zvedá mohutná silueta hradu Bečova. Již ve 13. století zde u křižovatky obchodních cest vedoucích od Žatce k Chebu a od Plzně k severu vznikl na plošině pod skálou hrádek s celní stanicí v místech dnešní fary a farního kostela. Horní hrad dosud stojící na táhlém strmě spadajícím ostrohu, připojujícím se úzkou šíjí k okolnímu terénu, byl však vybudován teprve ve 14. století. 

 

Hrad se skládá ze dvou stavebních celků, horního hradu a nového dolního zámku. Nejstarším komplexem budov je horní hrad, založený na lichoběžníkovém půdorysu, v jehož horním rohu na nejvyšším a nejbezpečnějším místě se tyčí hranolovitý čtyřpatrový věžovitý palác. Při jeho dolním konci, tom, kde ostrah přechází v úzkou šíji, střežila vstup do hradu válcová věž, snesená již na počátku 17. století až k základům. Mezi oběma věžemi, zavázána do severní hradební zdi, stojí věž se sálovým prostorem kaple, k jejíž východní stěně přiléhala vstupní brána do horního hradu. Po obvodu vnitřního nádvoří stály hospodářské budovy. 

 

Bratři Boršové z Riesenburka vybudovali z Bečava na konci 14. století nákladné sídlo odpovídající jejich moci a bohatství plynoucímu z rudných krušnohorských dolù. Od roku 1407 přecházel však hrad jako zástava z ruky do ruky, až byl pobořen při dobytí husitským vojskem. Roku 1495 stali se majiteli hradu Pluhové z Rabštejna, zakladatelé slávy horních krušnohorských mést, kteří podnikali na hradě nákladné stavební úpravy. V letech 1502 až 1547 přestavěli obytnou věž, mezi ni a kapli vestavěli třípatrový sálový trakt a k okrouhlé věži jednopatrové stavení paláce. Při této přestavbě vznikly četné nové prostory vybavené s velkým nákladem a starý hrad se změnil v pyšné sídlo feudálního velmože z období přechodu gotiky do renesance. Poslední z rabštejnských držitelů Bečova Kašpar, protestant a vůdce stavovského povstání proti Ferdinandu I., opustil po ztroskotání akce panství a jeho statky byly zabaveny králem. Hrad i panství střídaly překotně majitele, z nichž Šlikové z Holíče drželi hrad v letech 1558 až 1597. Za jejich vlády i za krátkodobého panství města Slavkova pozvedla se sláva Bečova, přerušená však náhle ničivým náporem nepřátelských vojsk za třicetileté války. Bečov byl obsazen falckým generálem Mansfeldem a později posádkou velitele Lacrona který roku 1656 vypracoval plán nového opevnění Bečova, z něhož se však uskutečnila pouze stavba polygonálního bastionu při dolní bráně, pojatého později do stavby nového zámku. Starý hrad, pobořený za třicetileté války Švédy, nebyl již obnoven a roku 1700 se o něm mluví jako o pustém,Proto noví majitelé, Questenberkové, vystavěli v roce 1753 při dolní bráně nový zámek, a to tom, kde již Pluhové v 16. století upravovali obytný trakt, jak svědčí renesanční vstupní portál z roku 140. 

 

Za pozdějších vlastníků se přestavby zámku i hradu omezovaly jen na menší úpravy vnitřních prostorù. Nejvýznamnější bylo roku 1861 M o c k r o v a úprava kaple v barokním bastionu a menší úpravy místností provedené roku 1865 arch. Z í t k e m. Na zasypaném příkopu byla před novým zámkem zřízena terasovitá zahrada podle vzoru italských renesančních zahrad. Myšlenka přestavby starého hradu, pro niž Zítek a Mocker vypracovali projekty, však nebyla uskutečněna. Pro zchátralost zdiva byla tedy v druhé polovině 19. století sneseno vnitřní brána a malý palác při okrouhlé věži byl přebudován na panský úřední dùm.Horní hrad, i když po tři sta let sloužil jako hospodářské skladiště, připomíná ještě stále nádheru svého vybavení z počátku 16. století. Velká věž má při východní straně ve všech čtyřech patrech, spojených volným dřevěným schodištěm,velkou předsíň, k níž přiléhají na západní straně vždy dva obytné prostory vybavené krby. Prostory v horních patrech, vzájemně spojené bohatými pozdně gotickými portály, jsou osvětleny velkými arkýřovými okny podobně jako spojující trakt se třemi velkými sály nad sebou. V horních místnostech věže jsou ještě zbytky maleb s renesančními motivy. 

 

Nejbohatším a nejstarším prostorem hradu je zámecká kaple Navštívení P. Marie, vybudovaná na půdorysu obdélníka a zaklenutá dvěma poli křížové klenby. Stěny kaple jsou pokryty nástěnnými malbami z konce 14. století, znázorňujícími scény ze života Krista, P. Marie a jednotlivých světců.Tato výzdoba byla velmi poškozena v první polovině 16. století za Kašpara Pluha, který kapli proměnil v protestantskou modlitebnu a malby dal smýt. Avšak zachované rozmyté barevné skvrny a kontury postav svědčí stále o lineárním stylu českého mistra předhusitské doby, který se přidržoval vzorù knižní malby. Místnosti renesančního zámku jsou určeny pro literární galerii Památníku národního písemnictví.

Bouzov

Bouzov
Na tomto hradě se natáčela pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Hrad Bouzov je nádherné romantické místo, na kterém pookřeje leckterá hradumilná dušička. Také se zde natáčela filmová pohádka princezna FANTAGIRO.

Budyně nad Ohří

Budyně nad Ohří
Dojedete-li z Litoměřic do Slaného, cesta Budyní Vás povede přímo okolo tohoto zajímavého vodního hradu. I když samotný hrad, který se nám dodnes dochoval je jen menší částí původní vznešené stavby, určitě stojí za krátké zastavení. Původně se jednalo o pravidelnou čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu s uzavřeným nádvořím, obehnanou hradbou. V současnosti zde mimo jiné můžete navštívit Jandovo muzeum s ojedinělou alchymistickou dílnou. Alchymistická dílna Jana Zajíce z Hazmburka, kterého jeho pokusy připravily o majetek, je umístěna přímo v prostorech, kde své pokusy prováděl. Můžete se pokusit za pomoci pana Kvasničky, asi 1 m vysoké pískovcové sochy umístěné na rohu křídla zámku hned proti vstupní bráně, najít poklad, jak o něm vypráví místní pověst. Nebo zajít do restaurace nedaleko hradu, kde nejen dobře vaří, ale ve vstupním prostoru si můžete prohlédnou přehled historie budovy. 

Buchlov

Buchlov
Královský hrad Buchlov naleznete na jednom z nejvyšších vrcholů východní oblasti Chřibů. Nachází se v nadmořské výšce asi 510m nad obcí Buchlovice. Výstavba Buchlova, na úzkém skalnatém kopci, se datuje přibližně do období poloviny 13. stol. V období 16. stol. musel být hrad Buchlov, po masivních vojenských událostech přestavěn. Buchlov tak, z původní románsko-gotické stavby, dostal podobu současnou, ve stylu renesančně-barokním. Hrad Buchlov vám nabízí k prohlídce mnohé, zachovalé interiéry. Mezi ně patří černá kuchyně, zbrojnice, knihovna, gotické a renesanční prostory, rozsáhlé přírodopisné sbírky s vycpanou zvěří i podivnými tvory naloženými ve formalínu, rodinné muzeum Berchtoldů i rozsáhlé exotické egyptologické sbírky se sarkofágem a ostatky. Rozhodně ale obětujte své síly na výšlap do schodů vyhlídkové věže, jenž se tyčí do výšky nebývalých 35m. Věž má otevřenou čtvercovou vyhlídkovou plochu. Z buchlovské vyhlídkové věže je úchvatný výhled na vrcholy Chřibů, Dolnomoravský úval, Hostýn a za příznivého počasí můžete dohlédnout až na Pálavu či dokonce do Vídně. Na protilehlém vrchu Modla se pak tyčí kostel s rodinnou hrobkou majitelů. Pod věží je možno pozorovat palouk po kterém občas pádí jezdci na svých koních.