Hrad

Rýzmburk

Rýzmburk
Hrad Rýzmburk je poprvé připomínán již roku 1319. Od roku 1595 je uváděn jako pustý. Ze zbytků zdiva byl později vystavěn ratibořický zámek a vyhlídkový altán.

Dobrošov

Dobrošov
Dobrošov je vesnice, část okresního města Náchod. Nachází se asi 3 km na jihovýchod od Náchoda. V roce 2009 zde bylo evidováno 80 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 113 obyvatel. Dobrošov je také název katastrálního území o rozloze 3,98 km2. Podle obce Dobrošov byla také pojmenována rozsáhlá dělostřelecká tvrz, která byla východně od obce budována před druhou světovou válkou.

Pomník Babička s dětmi

Pomník Babička s dětmi
Je jistě nejznámější sousoším v Česku. Slavný akademický sochař Otto Gutfreund vytvořil v Babiččině údolí známé sousoší Babička s dětmi. Autorem architektonického řešení se stal architekt Pavel Janák. Sousoší Babička s dětmi patří k nejkrásnějším českým pomníkům. Je umístěno na konci aleje, která vede k Ludrovu mlýnu. Pomník byl slavnostně odhalen v roce 1922. Sousoší znázorňuje Babičku s dětmi. Děti se vrací z návštěvy mlýna – Barunka, Adélka, Jeník a Vilém, při procházce hledají děti na nebi své hvězdy, babička dětem říká, že každý má svou hvězdu, lidé bohem vyvolení mají hvězdy krásné, lidé jako Viktorka mají hvězdy zakalené.

Babiččino údolí

Babiččino údolí
Babiččino údolí je chráněné území a národní kulturní památka v okrese Náchod. Název údolí je odvozen od románu Boženy Němcové Babička, jehož děj sem spisovatelka umístila. Jedná se o údolí Úpy severně od České Skalice poblíž zámku v Ratibořicích. Tuto krajinu Babiččiným údolím nazval poprvé roku 1878spisovatel Otakar Jedlička působící ve Smiřicích jako lékař. Roku 1952 prohlásilo tehdejší Ministerstvo školství, věd a umění toto údolí za krajinnou a národní rezervaci, roku 1978 pak bylo prohlášeno národní kulturní památkou. K nejnavštěvovanějším místům údolí patří Staré bělidlo, domek čp. 7 u Viktorčina splavu. Zde prožila Božena Němcová roku 1844 prázdniny se svými dětmi a v románu Babička sem přenesla své vzpomínky z dětství prožitého s její babičkou Marií Magdalénou Novotnou na starém panském bělidle pod zámkem v nedalekých Ratibořicích. Původní bělidlo nechala majitelka zámku Kateřina Zaháňská zbořit roku 1830. Po 2. světové válce byl domek čp. 7 vybaven dobovým lidovým nábytkem ze sbírek Muzea Boženy Němcové v České Skalici. Budova a okolí byly později dále upraveny roku 1970 při natáčení filmu Babička režiséra Antonína Moskalyka; jako připomínka románu zde stojí také sousoší babičky s dětmi a psy. Viktorčin splav za Starým bělidlem také v průběhu let změnil podobu; nejprve při stavbě zavodňovacích soustav v letech 1842 až 1848 a 1874 až 1875, později v rámci regulace toku Úpy ve 20. a 50. letech 20. století. Na místo původně dřevěného splavu bylo osazeno betonové a kamenné čelo - to bylo roku 1970 při natáčení filmu z důvodu obnovení staršího vzhledu obloženo kmeny stromů.

Vodní nádrž Rozkoš

Vodní nádrž Rozkoš
Vodní nádrž Rozkoš, s nadsázkou též přezdívaná Východočeské moře, je vodní dílo na potoku Rozkoši v Úpsko-metujské tabuli. Podle rozlohy je osmou největší přehradou v České republice. Účelem vodního díla je protipovodňová ochrana, nadlepšení průtoků v Labi, rekreace, vodní sporty a chov ryb pro sportovní i komerční využití. Ochrannou funkci plní ve vztahu k řece Úpě, která se vlévá do Labe. Rozkoš je zastávkou tažného ptactva, je zde provozován sportovní rybolov. Maximální plocha vodní plochy je 1001,3 hektarů. Celkový objem nádrže je 76,154 mil. m³. Vodní nádrž Rozkoš z vyhlídky u Lipí. Hlavní výtoková hráz je v koruně 412,5 metrů dlouhá a vede po ní 6 metrů široká asfaltová silnice, samotná koruna je 8,5 metrů široká a její výška nad základem je 26,4 metrů. Zajímavé je, že přehrada nemá bezpečnostní přeliv, jeho funkci plní vzdouvací objekt ve Zlíči. Samotná nádrž je rozdělena tzv. Rovenskou hrází do dvou částí, hráz je 1,7 kilometrů dlouhá a na západní straně u Spyty je opatřena 200metrovým betonovým přelivem. Nádrž je napájena Rozkoší, Rovenským potokem a přivaděčem z Úpy. Přivaděč z Úpy je dlouhý 2,34 kilometru. Stavba přehrady byla započata v roce 1951, ale následující rok byla stavební činnost přerušena. Od roku 1964 pokračovaly započaté práce a přehrada byla dostavěna roku 1969. Přivaděč z Úpy byl dobudován v roce 1972. Přehrada je ve správě Povodí Labe.