Hrad

Bouzov

Bouzov
Na tomto hradě se natáčela pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Hrad Bouzov je nádherné romantické místo, na kterém pookřeje leckterá hradumilná dušička. Také se zde natáčela filmová pohádka princezna FANTAGIRO.

Mírov

Mírov
Mírov je hrad, který se nalézá na skalnatém ostrohu nad stejnojmennou obcí Mírov 5 km severozápadně od Mohelnice. Své jméno dala obec s hradem i lesnaté vrchovině (Mírovská), jíž je obklopena, a která je pod celkem Zábřežské vrchoviny. Hrad dnes slouží jako věznice.

Olomoucký hrad - Arcidiecézní muzeum

Olomoucký hrad - Arcidiecézní muzeum
Areál olomouckého přemyslovského hradu s katedrálou sv. Václava, silně pozměněný pozdějšími úpravami a přestavbami, se nachází na okraji olomouckého kopce, na tzv. Václavském návrší, v okolí Václavského náměstí. Do současnosti se zachovalo jen málo viditelných důkazů o významnosti a mohutnosti tohoto hradu, který byl postupem času překryt církevními budovami a katedrálou. Nejvýznamnější částí hradu je v současnosti gotická katedrála sv. Václava a částečně dochovaný románský palác s architektonicky cenným provedením okenních otvorů. Z hradu se ještě na ploše Václavského náměstí dochovaly i zbytky románské hradby na jih od katedrály. Monumentálně dodnes působí pozůstatky hradu ze severní a severovýchodní strany, kde se na skalnatém ostrohu vypínají kamenné hradby, pozůstatek obvodové zdi románského paláce s okny, gotický arkýř, Okrouhlá věž a další budovy nesoucí hradní prvky. Areál hradu (budovy kapitulního děkanství) i katedrála v současnosti procházejí generální rekonstrukcí. Pro návštěvníky je přístupná katedrála s výstavou v kryptě.

Zbrašovské aragonitové jeskyně

Zbrašovské aragonitové jeskyně
Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v malebném údolí řeky v lázních Teplicích nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, dále tzv. gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice s celoroční stálou teplotou 14°C. Byly objeveny v roce 1912 a pro veřejnost jsou zpřístupněny od roku 1926. Nedaleko jeskyní se nachází nejhlubší propast České republiky „Hranická propast". Její suchá část, do níž lze volně nahlédnout, má hloubku -69,5 metru, v zatopené části je nejnovějším měřením z roku 2012 potvrzena hloubka dalších -373 m. Celková hloubka je tedy zatím -442,5 metru, dna dosud nebylo dosaženo.

Javoříčské jeskyně

Javoříčské jeskyně
Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk. Podstatná část jeskyní byla objevena již v roce 1938.