Hřbitov

Původně gotický hrad byl postaven v polovině 13. století na rozsáhlém skalisku, podle kterého byl také pojmenován. První písemné zmínky jsou z let 1316 a 1318. V letech 1327 až 1504 je Kámen královským lenním hradem. Od roku 1523 hrad téměř 200 let vlastnila jedna z větví významného českého rodu Malovců. V polovině 16. století dosáhlo panství Kámen největšího rozmachu. K hradu patřilo stejnojmenné městečko a deset poddanských vsí. Z maloveckých držitelů se do historie Kámenu nejvýznamněji zapsal rytíř Jan Kryštof Malovec (držel hrad od roku 1640). Za něho byl hrad znovu přestavován, bylo vystavěno jižní obytné křídlo a vstupní věž (1673). Na západním okraji vsi dal vystavět ranně barokní kapli Panny Marie Sedmibolestné a v ní zřídil rodinnou hrobku. V průběhu 18. a 19. století se držitelé hradu a panství rychle střídali a hrad ztrácel na svém významu. Po roce 1948 byl hrad poslednímu majiteli Antonínu Fleissigovi vyvlastněn. Státním kulturním majetkem byl Kámen prohlášen v roce 1953. V letech 1964 až 2002 byl hrad Kámen zřizován ONV, později Okresním úřadem v Pelhřimově.  Od 1. 1. 2003 byl hrad Kámen samostatnou  příspěvkovou organizací Kraje Vysočina a od roku 2011 se hrad Kámen stal pobočkou Muzea Vysočiny Pelhřimov.

Hrad Ledeč nad Sázavou nejdete na vápencové skále tyčící se nad stejnojmenným městem, v blízkosti řeky Sázavy. Stavba pochází z poloviny 13. století a řadí se mezi nejstarší šlechtická sídla v republice. Hrad Ledeč nechali jeho tehdejší majitelé v 16. století přestavět na renesanční zámek a na konci 17. století se dočkal další přestavby, tentokrát v barokním slohu. V druhé polovině 19. století hrad Ledeč nad Sázavou zachvátil obrovský požár, který stavbu poničil natolik, že už se jí nepodařilo uvést do původního stavu. Po druhé světové válce byl hrad převeden do vlastnictví státu. Kromě zajímavých detailů architektury, jako jsou sgrafitová psaníčka a renesanční klenby, můžete obdivovat také sbírky Městského muzea sídlícího v prostorách hradu. Městské muzeum vystavuje numismatické sbírky, sbírky zbraní a další zajímavé expozice zabývající se archeologií, řemesly a etnografií. Nedaleko hradu Ledeč se nachází 32metrů vysoká věž, ze které je krásný výhled do okolí a letohrádek ze 17. století.

Hrad Lipnice se nachází na vyvýšenině nad městem Lipnice nad Sázavou a jedním z nejmohutnějších českých šlechtických hradů. Lipnice byly založeny kolem roku 1310 mocnými pány z Lichtenburka. Přestavěn byl na počátku 16.století rodinou Trčků z Lípy. Rod Trčků přestavil hrad na významnou gotickou residenci. Lipnice patřila mnoha významným šlechtickým rodům i českým knížatům. Renesanční přestavby se dočkala budova v 2. polovině 16.století. V kapli hradu Lipnice byli vysvěceni první husitští kněží. Objekt pomalu chátral a vyhořel. Částečně byl hrad opraven ve 20.století. Budova nabízí návštěvníkům monumentální hradní architekturu s mimořádnou sbírkou gotických kamnových kachlů, gotickou i barokní hradní kapli sv. Vavřince. Najdeme zde mohutné hradní sklepení se zbytky středověké hodovní síně, hlubokou studnou a bývalým vězením. Z hradu Lipnice je krásná vyhlídka do dalekého kraje, které je spjat se spisovatelem Jaroslavem Haškem.

Hrad Roštejn je pozdně gotickým strážním hradem stojícím na skalnatém vrcholku Jihlavských vrchů. Vybudování Roštejna je datováno do 1.poloviny 14.století pány z Hradce. Budova byla přebudována na renesanční lovecký hrádek s rozlehlou oborou v 70.letech 16.století. K požáru budovy došlo v roce 1915. Následné opravy započaly v roce 1958. Celý areál Roštejna je přístupný veřejnosti již od roku 1969. V interiérech můžeme vidět unikátní nástěnné malby, dobový nábytek, expozice keramiky, cínu, řezbářství, kamenictví a lovectví. Dále je zde k vidění i sedmimetrový lidový betlem doplněný přírodninami.Typickým rysem těchto betlemů jsou ve velké míře přírodní materiály. Skládají se ze tří částí, z terasovitého města, zbořeniště s jesličkami a krajinou. Interiéry hradu s trámovými stropy, renesančními krby a další původní výbavou patří k nejoriginálněji zachovalým.Výjimečné jsou původní nástěnné malby erbů v Erbovním sále a rostlin v Botanickém sále a koně v sále Etnografie. Z věže hradu Roštejn se nabízí daleký výhled do okolí a na Telč. V hradní kapli nebo nádvoří je možnost svatebního obřadu.

Jde o dvoukřídlovou budovu s užší jednopatrovou východní a širší dvoupatrovou západní částí. V 1. patře východního křídla se dochoval sál s kazetovým stropem (tzv. kazetový sál) s vyobrazení všech českých madon od Antonína Häuslera z roku 1914. Sálu vévodí freska Narození Páně od Bóžy Dvořáka, na základě motivů a dispozic Mikoláše Alše. Přízemí tvoří lomové neomítnuté zdivo, jednotlivá patra jsou vyzdobena renesančními sgrafity (psaníčka a postavy vojáků) z 2. poloviny 16. století, které byly zrestaurovány roku 1910. V severní části hradu se nachází bašta, bezprostředně sousedící s opatstvím. V 1. patře v minulosti bývala kaple sv. Kříže z 15. století, v 17. století prošla úpravou a byla zasvěcena Nalezení sv. Kříže. V 18. století došlo k jejímu obnovení a Jan Kalina a S. Nosecký ji vyzdobili freskami. V současné době je zrušená a zachovaly se pouze křížová a valová klenba, lunety a štuková výzdoba ze 17. století.