Kostel, klášter, kaple

Hrad Bítov je jednou z nejkrásnější památek Podyjí. Tyčí se vysoko nad přehradou na skále a je poblíž městečka Bítov a rozhledny Rumburak. K hradu vede cesta od parkoviště z kopce a přes padací most vejdeme cestou na nádvoří. Je zde několik mučících nástrojů k prohlédnutí, pokladna se suvenýry a možnost vybrat si z několika okruhů prohlídek. Hrad má krásnou výzdobu a upravované nádvoří. Je zde také pěkný výhled na přehradu.

Jižně od Karlových Var se na skalnatém ostrohu v hlubokém údolí středního toku řeky Teplé zvedá mohutná silueta hradu Bečova. Již ve 13. století zde u křižovatky obchodních cest vedoucích od Žatce k Chebu a od Plzně k severu vznikl na plošině pod skálou hrádek s celní stanicí v místech dnešní fary a farního kostela. Horní hrad dosud stojící na táhlém strmě spadajícím ostrohu, připojujícím se úzkou šíjí k okolnímu terénu, byl však vybudován teprve ve 14. století. 

Hrad se skládá ze dvou stavebních celků, horního hradu a nového dolního zámku. Nejstarším komplexem budov je horní hrad, založený na lichoběžníkovém půdorysu, v jehož horním rohu na nejvyšším a nejbezpečnějším místě se tyčí hranolovitý čtyřpatrový věžovitý palác. Při jeho dolním konci, tom, kde ostrah přechází v úzkou šíji, střežila vstup do hradu válcová věž, snesená již na počátku 17. století až k základům. Mezi oběma věžemi, zavázána do severní hradební zdi, stojí věž se sálovým prostorem kaple, k jejíž východní stěně přiléhala vstupní brána do horního hradu. Po obvodu vnitřního nádvoří stály hospodářské budovy. 

Bratři Boršové z Riesenburka vybudovali z Bečava na konci 14. století nákladné sídlo odpovídající jejich moci a bohatství plynoucímu z rudných krušnohorských dolù. Od roku 1407 přecházel však hrad jako zástava z ruky do ruky, až byl pobořen při dobytí husitským vojskem. Roku 1495 stali se majiteli hradu Pluhové z Rabštejna, zakladatelé slávy horních krušnohorských mést, kteří podnikali na hradě nákladné stavební úpravy. V letech 1502 až 1547 přestavěli obytnou věž, mezi ni a kapli vestavěli třípatrový sálový trakt a k okrouhlé věži jednopatrové stavení paláce. Při této přestavbě vznikly četné nové prostory vybavené s velkým nákladem a starý hrad se změnil v pyšné sídlo feudálního velmože z období přechodu gotiky do renesance. Poslední z rabštejnských držitelů Bečova Kašpar, protestant a vůdce stavovského povstání proti Ferdinandu I., opustil po ztroskotání akce panství a jeho statky byly zabaveny králem. Hrad i panství střídaly překotně majitele, z nichž Šlikové z Holíče drželi hrad v letech 1558 až 1597. Za jejich vlády i za krátkodobého panství města Slavkova pozvedla se sláva Bečova, přerušená však náhle ničivým náporem nepřátelských vojsk za třicetileté války. Bečov byl obsazen falckým generálem Mansfeldem a později posádkou velitele Lacrona který roku 1656 vypracoval plán nového opevnění Bečova, z něhož se však uskutečnila pouze stavba polygonálního bastionu při dolní bráně, pojatého později do stavby nového zámku. Starý hrad, pobořený za třicetileté války Švédy, nebyl již obnoven a roku 1700 se o něm mluví jako o pustém,Proto noví majitelé, Questenberkové, vystavěli v roce 1753 při dolní bráně nový zámek, a to tom, kde již Pluhové v 16. století upravovali obytný trakt, jak svědčí renesanční vstupní portál z roku 140. 

Za pozdějších vlastníků se přestavby zámku i hradu omezovaly jen na menší úpravy vnitřních prostorù. Nejvýznamnější bylo roku 1861 M o c k r o v a úprava kaple v barokním bastionu a menší úpravy místností provedené roku 1865 arch. Z í t k e m. Na zasypaném příkopu byla před novým zámkem zřízena terasovitá zahrada podle vzoru italských renesančních zahrad. Myšlenka přestavby starého hradu, pro niž Zítek a Mocker vypracovali projekty, však nebyla uskutečněna. Pro zchátralost zdiva byla tedy v druhé polovině 19. století sneseno vnitřní brána a malý palác při okrouhlé věži byl přebudován na panský úřední dùm.Horní hrad, i když po tři sta let sloužil jako hospodářské skladiště, připomíná ještě stále nádheru svého vybavení z počátku 16. století. Velká věž má při východní straně ve všech čtyřech patrech, spojených volným dřevěným schodištěm,velkou předsíň, k níž přiléhají na západní straně vždy dva obytné prostory vybavené krby. Prostory v horních patrech, vzájemně spojené bohatými pozdně gotickými portály, jsou osvětleny velkými arkýřovými okny podobně jako spojující trakt se třemi velkými sály nad sebou. V horních místnostech věže jsou ještě zbytky maleb s renesančními motivy. 

Nejbohatším a nejstarším prostorem hradu je zámecká kaple Navštívení P. Marie, vybudovaná na půdorysu obdélníka a zaklenutá dvěma poli křížové klenby. Stěny kaple jsou pokryty nástěnnými malbami z konce 14. století, znázorňujícími scény ze života Krista, P. Marie a jednotlivých světců.Tato výzdoba byla velmi poškozena v první polovině 16. století za Kašpara Pluha, který kapli proměnil v protestantskou modlitebnu a malby dal smýt. Avšak zachované rozmyté barevné skvrny a kontury postav svědčí stále o lineárním stylu českého mistra předhusitské doby, který se přidržoval vzorù knižní malby. Místnosti renesančního zámku jsou určeny pro literární galerii Památníku národního písemnictví.

Na tomto hradě se natáčela pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Hrad Bouzov je nádherné romantické místo, na kterém pookřeje leckterá hradumilná dušička. Také se zde natáčela filmová pohádka princezna FANTAGIRO.

Dojedete-li z Litoměřic do Slaného, cesta Budyní Vás povede přímo okolo tohoto zajímavého vodního hradu. I když samotný hrad, který se nám dodnes dochoval je jen menší částí původní vznešené stavby, určitě stojí za krátké zastavení. Původně se jednalo o pravidelnou čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu s uzavřeným nádvořím, obehnanou hradbou. V současnosti zde mimo jiné můžete navštívit Jandovo muzeum s ojedinělou alchymistickou dílnou. Alchymistická dílna Jana Zajíce z Hazmburka, kterého jeho pokusy připravily o majetek, je umístěna přímo v prostorech, kde své pokusy prováděl. Můžete se pokusit za pomoci pana Kvasničky, asi 1 m vysoké pískovcové sochy umístěné na rohu křídla zámku hned proti vstupní bráně, najít poklad, jak o něm vypráví místní pověst. Nebo zajít do restaurace nedaleko hradu, kde nejen dobře vaří, ale ve vstupním prostoru si můžete prohlédnou přehled historie budovy. 

Královský hrad Buchlov naleznete na jednom z nejvyšších vrcholů východní oblasti Chřibů. Nachází se v nadmořské výšce asi 510m nad obcí Buchlovice. Výstavba Buchlova, na úzkém skalnatém kopci, se datuje přibližně do období poloviny 13. stol. V období 16. stol. musel být hrad Buchlov, po masivních vojenských událostech přestavěn. Buchlov tak, z původní románsko-gotické stavby, dostal podobu současnou, ve stylu renesančně-barokním. Hrad Buchlov vám nabízí k prohlídce mnohé, zachovalé interiéry. Mezi ně patří černá kuchyně, zbrojnice, knihovna, gotické a renesanční prostory, rozsáhlé přírodopisné sbírky s vycpanou zvěří i podivnými tvory naloženými ve formalínu, rodinné muzeum Berchtoldů i rozsáhlé exotické egyptologické sbírky se sarkofágem a ostatky. Rozhodně ale obětujte své síly na výšlap do schodů vyhlídkové věže, jenž se tyčí do výšky nebývalých 35m. Věž má otevřenou čtvercovou vyhlídkovou plochu. Z buchlovské vyhlídkové věže je úchvatný výhled na vrcholy Chřibů, Dolnomoravský úval, Hostýn a za příznivého počasí můžete dohlédnout až na Pálavu či dokonce do Vídně. Na protilehlém vrchu Modla se pak tyčí kostel s rodinnou hrobkou majitelů. Pod věží je možno pozorovat palouk po kterém občas pádí jezdci na svých koních.