Ostatní

Mladečské jeskyně

Mladečské jeskyně
Mladečské jeskyně se nacházejí v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Složitý labyrint puklinových chodeb a dómů je vytvořen ve vápencovém vrchu Třesín. Podzemní prostory jsou bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky.

Jeskyně Na Pomezí

Jeskyně Na Pomezí
Jeskyně Na Pomezí jsou největším zpřístupněným jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence. Vyznačují se úzkými, místy vysokými chodbami, které se v místech křížení rozšiřují v menší dómy. Pro tyto jeskyně jsou typické nátekové útvary vytvářející kaskády a mohutné členité krápníky. Celková délka jeskynního systému je asi 1700 metrů, délka turistické trasy činí 390 m s dobou prohlídky 45 minut. Průměrná teplota v jeskyních je 7,7°C, vlhkost ovzduší 99 %. Od roku 1958 jsou jeskyně a jejich okolí zařazeny mezi chráněná území (dnes národní přírodní památka).

Jeskyně Na Špičáku

Jeskyně Na Špičáku
Jeskyně Na Špičáku se řadí k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě. První písemná zmínka pochází z roku 1430 (Anthonius Wale). Jeskyně sloužila často jako úkryt, o čemž svědčí četné epigrafické nápisy na stěnách (nejstarší z roku 1519). V letech 1884 - 1885 byla primitivně zpřístupněna pro veřejnost Sudetoněmeckým horským spolkem, do dnešní podoby je jeskyně zpřístupněna od roku 1955. Přes 400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech (mořské usazeniny, stáří 350–380 milionů let). Vývoj krasových prostor byl výrazně ovlivněn tavnými vodami ledovce, které daly jeskyni konečnou podobu a chodbám charakteristický srdcovitý profil. 220 metrů dlouhá prohlídková trasa je bezbariérová.

Vodní nádrž Dlouhé stráně

Vodní nádrž Dlouhé stráně
Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně patří k vyhledávaným stavebně-technickým památkám, loni ji navštívilo více než 60 000 lidí. Kvůli opravám horní nádrže ji ale ČEZ musel dočasně uzavřít, z bezpečnostních důvodů omezil provoz také na turistických stezkách v okolí přehrady. V energetické soustavě mají Dlouhé Stráně funkci jak při využití přebytku energie, která slouží pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období nedostatku energie, kdy elektrárna může během jedné minuty začít vyrábět elektrickou energii a dodávat ji do sítě. Je tak zásobárnou energie s okamžitým využitím. Spuštění jaderné elektrárny trvá několik dní, tepelná elektrárna se rozjíždí na plný výkon několik hodin. Mezi dolní a horní nádrží elektrárny Dlouhé Stráně se potrubím o délce 1,5 km přečerpává voda řeky Divoká Desná. Horní nádrž byla totiž zbudována v masivu Mravenečníku, který dosahuje nadmořské výšky 1342 m. Stavba elektrárny, jejíž podobu vytvořil architekt Ladislav Konečný, začala v roce 1978. Do provozu byla uvedena o 18 let později.