Ostatní

Bečváry jsou poprvé uváděny v roce 1265 jako majetek Horyny z Bečvář. V 16. století se staly součástí panství Červený Hrádek. V roce 1564 je a další dvě vsi zdědil Karel Časta Myška ze Žlunic, který z nich vytvořil panství. V roce 1591 Bečváře získal Jaroslav Myška, který zde v roce 1603 vybudoval tvrz. V roce 1627 ves získal Jan Oktavain Kinský ze Vchynic. Za třicetileté války Bečváře zpustly, tvrz sloužila jako stodola. V roce 1738 Bečváry získal Jiří Hillebrandt z Prandau, ten v letech 1749 – 50 vybudoval v místě tvrze zámek. Není doloženo, do jaké míry přitom použil zdi či materiál tvrze. Již tehdy zámek získal svoji čtyřkřídlou dispozici se vstupním průčelím obráceným na západ. Dříve, než stavbu dokončil, prodal Jiří Hillebrandt z Prandau Bečváry roku 1763 císařovně Marii Terezii, která je obratem darovala generálu Arnoštu Gideonu Laudonovi. Ten v letech 1766 – 1774 stavbu zámku dokončil. Plány dostavby vytvořil architekt Jan Josef Wirch, provedl ji český stavitel italského původu Ignác Jan Nepomuk Palliardi. V roce 1776 přesídlil Laudon do Rakouska a panství prodal královské komoře. V roce 1780 panství získal arcivévoda Karel Ludvík, který dal rozšířit park a vystavět dnes již neexistující nový zámek. V roce 1824 zámek získala měšťanská rodiny Lišků a od ní na konci 19. století Klára Frengelová, která zde zemřela v roce 1942. Jejím dědicům zámek – tehdy už zchátralý – stát zkonfiskoval v roce 1945. Zámek sloužil archivu ČSAV. V roce 1995 zámek koupil hudebník Robert Kodym, který jej postupně opravuje.

K zámečku se dostanete když z Valtice vyrazíte směrem na Lednici. Před fotbalovým hřištěm odbočte doleva a po necelých 200 metrech jste u zámečku. Před budovou zámečku je plot, ale zámeček se dá obejít dokola.

Benešov nad Ploučnicí najdeme asi 10 km východně od Děčína, v hlubokém údolí řeky. Silniční napojení obstarává silnice II/262 Děčín - Česká Lípa, železniční trať 081 Děčín - Česká Lípa/Rumburk. Nádraží se nachází asi 700 m jižně od obou zámků. V západní části města se nachází kemp a koupaliště, dostupné jsou všechny běžné služby. Z města vycházejí turistické značky do Huntířova (žlutá) a na Bukovou horu (modrá).

Do druhé světové války bývala na Babím lomu na jeho nejvyšší části dřevěná rozhledna, která v jejím průběhu zanikla. Teprve v roce 1958 se začalo uvažovat o stavbě nové betonové rozhledny na jižním vrcholu, kde kdysi stával dřevěný altán. Dokončení a slavnostní otevření 15. metrové věže podle návrhu architekta Mojmíra Korvase bylo symbolicky 15.5.1961.

Je jistě nejznámější sousoším v Česku. Slavný akademický sochař Otto Gutfreund vytvořil v Babiččině údolí známé sousoší Babička s dětmi. Autorem architektonického řešení se stal architekt Pavel Janák. Sousoší Babička s dětmi patří k nejkrásnějším českým pomníkům. Je umístěno na konci aleje, která vede k Ludrovu mlýnu. Pomník byl slavnostně odhalen v roce 1922. Sousoší znázorňuje Babičku s dětmi. Děti se vrací z návštěvy mlýna – Barunka, Adélka, Jeník a Vilém, při procházce hledají děti na nebi své hvězdy, babička dětem říká, že každý má svou hvězdu, lidé bohem vyvolení mají hvězdy krásné, lidé jako Viktorka mají hvězdy zakalené.