Pevnost

Dobře zachovaný komplex pozdně středověkých budov na skalnatém návrší nad obcí, výrazná dominanta okolní krajiny. Raně gotické jádro ze 13. století bylo do dnešní podoby rozšířeno za Purkarta z Janovic koncem 14. století a rozšířeno a upraveno za Václava Leopolda z Lobkovic v polovině 17. století. Roku 1678 postavil architekt Antonio della Porta jihozápadní předhradí s branou a mostem, který nahradil dřívější dřevěný. Vlastní hrad tvoří věžovitý západní palác ze 13. a 14. století, zčásti s renesančními sgrafity, a menší rovněž gotický východní palác s kaplí, mezi nimiž je lichoběžníkovité nádvoří. Celek je obklopen parkánem a hradbou. Dolní hrad na jihozápadě z 2. poloviny 15. století s věží je spojen mostem a branou, a byl rozšířen v 17. století. Hrad byl vrácen v restituci a opraven, pro veřejnost není přístupný.

Petrovice jsou připomínány roku 1219 v souvislosti s majiteli – Petrem a Obidenem z Petrovic. Poté se zde střídala řada majitelů. Mezi nejvýznamnější patřil Jakub Krčín z Jelčan, který větší část panství koupil roku 1601. Ve vlastnictví jeho rodu zůstaly Petrovice do roku 1628. Roku 1650 je daroval jejich tehdejší majitel, Jeníšek z Újezda, jezuitskému řádu. Ti si přestavěli vladyckou tvrz na barokní rezidenci. Jezuitům patřily Petrovice do zrušení řádu v roce 1773. Poté je spravoval c.k. studijní fond, který je 1806 prodal do šlechtických rukou. V 19. století byla residence přestavěna na novogotický zámeček. Nejvýznamnějším zásahem do podoby objektu byla přístavba nárožních věží s cimbuřím. Dnes v budově sídlí obecní úřad.

Chráněná krajinná oblast Český kras byla vyhlášena v roce 1972 na rozloze 128 km² k ochraně nejcennější části barrandienské pánve. Nachází se mezi Prahou (Radotínem) a Berounem. Jde o území tvořené převážně prvohorními usazeninami (vápenci, břidlicemi) silurského a devonského stáří s četnými krasovými jevy včetně jeskyní patřících k největším v Čechách. Přes svou malou nadmořskou výšku, která se pohybuje od 208 m n. m. (hladina Berounky) do 499 m n. m. (vrch Bacín), se zde vytvořil velmi pestrý členitý reliéf, zejména díky erozní činnosti Berounky a jejích přítoků, jejichž údolí mají mnohdy kaňonovitý ráz. V oblasti se vyskytuje cenná teplomilná květena i zvířena, rovněž se zde nalézá velké množství cenných geologických profilů a světově významných nalezišť zkamenělin. Lesní společenstva dubových hájů s velmi bohatě rozvinutým bylinným patrem si mnohde zachovala svůj přirozený ráz. V nejhodnotnějších oblastech byla vyhlášena maloplošná zvláště chráněná území, ze kterých rozlohou největší je Národní přírodní rezervace Karlštejn (1546 ha).

Vodní nádrž Kamýk je přehradní nádrž na řece Vltavě u obce Kamýk nad Vltavou v okrese Příbram. Přehrada byla postavena jako součást tzv. Vltavské kaskády v letech 1957–1962, pro vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Orlík. Jejími dalšími účely jsou: ochrana před povodněmi, vyrovnání průtoků, energetika, nalepšení průtoků a rekreace. Je vybavena vodní elektrárnou se čtyřmi Kaplanovými turbínami o celkovém instalovaném výkonu 4×10 MW, která byla uvedena do provozu v roce 1961. Provoz vodní elektrárny je dálkově řízen z centrálního dispečinku nádrže ve Štěchovicích.

Vodní nádrž Slapy je přehradní nádrž na řece Vltavě u obce Slapy ve Středočeském kraji. Podle rozlohy (1162,6 ha) je šestou největší přehradou v České republice. Má hloubku 58 m a hladina se nachází v nadmořské výšce 271 m.