Ubytování na Valašsku ve Slavičíně

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena 3. listopadu 1980 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín (tehdy Gottwaldov). Má rozlohu 715 km². Osu CHKO tvoří pohraniční pohoří Bílé Karpaty. Jižně od města Strážnice zasahuje do CHKO Dolnomoravský úval a v oblasti východně od města Luhačovice je součástí CHKO Vizovická vrchovina. Jedná se o bilaterální CHKO, kdy česká část má délku 70 km, orientaci severovýchod-jihozápad a leží v nadmořské výšce 175 - 970 m. Slovenská CHKO Biele Karpaty byla založena v roce 1979 a má rozlohu 435 km². Bílé Karpaty představují mimořádnou oblast mezi našimi velkoplošnými chráněnými územími především proto, že jsou nejvyšším pohořím jihozápadního okraje vlastního karpatského horského systému. Celá oblast, ale zejména její jižní část, byla po mnoho staletí kultivována člověkem. Přesto, nebo právě proto se zde dochovaly mimořádně cenné přírodní hodnoty a na mnoha místech lze hovořit o harmonické krajině. Pro tyto přírodní a krajinné kvality byly Bílé Karpaty v rámci programu Člověk a biosféra (MAB) organizace UNESCO dne 15.4. 1996 zařazeny mezi evropské biosférické rezervace. Svým charakterem mohou Bílé Karpaty sloužit jako modelové území pro koexistenci zájmů ochrany přírody s hospodářskými aktivitami respektujícími ekologickou únosnost území a jeho přírodní podmínky. Rozsáhlá historická odlesnění v Bílých Karpatech měla velmi často charakter krajinářských úprav citlivě využívajících zdejších přírodních podmínek. Výsledkem jsou tisíce hektarů jedinečných květnatých luk s roztroušenými dřevinami, představující dnes typický krajinný ráz Bílých Karpat. Z přírodovědného hlediska jsou tyto květnaté karpatské louky pozoruhodné především bohatostí rostlinných společenstev s vysokým zastoupením kriticky ohrožených druhů rostlin. Díky tomu patří k nejcennějším lučním biotopům Evropy a jsou studijní plochou světového významu. Dalším neméně cenným prvkem jsou rozsáhlé lesní komplexy v centrální a severní části pohoří z celou řadou typických prvků karpatské květeny i fauny.

Hrad Malenovice patří mezi nejvýznamnější historické památky zlínského regionu. Nalezneme ho ve Zlíně, v místní části Malenovice a vypíná se na západním výběžku Tlusté hory. Byl postaven na původním feudálním sídle a to v gotickém slohu ve 2.polovině 14.století za moravského markraběte Jana Jindřicha. Během první poloviny 16.století došlo k přestavění hradu do renesanční podoby rytířem Václavem Tetourem z Tetova. Po bitvě na Bílé hoře byly Malenovice vypáleny. Následně byl objekt barokně upraven. Posledním majitelem se stal šlechtický rod Šternberků. Návštěvníci si mohou prohlédnout nejen hradní interiéry s tzv. Malovaný sál, ale i pozdně gotickou klenbu s dochovanými nápisy z 1.poloviny 16.století,. V areálu hradu Malenovice se nachází domácí kaple s výmalbou z poloviny 18.století a zařízení kanceláře malenovického velkostatku. Zpřístupněna je také hradní věž. Konají se zde koncerty, divadelní představení i vystoupení skupin historického šermu.

Královský hrad Buchlov naleznete na jednom z nejvyšších vrcholů východní oblasti Chřibů. Nachází se v nadmořské výšce asi 510m nad obcí Buchlovice. Výstavba Buchlova, na úzkém skalnatém kopci, se datuje přibližně do období poloviny 13. stol. V období 16. stol. musel být hrad Buchlov, po masivních vojenských událostech přestavěn. Buchlov tak, z původní románsko-gotické stavby, dostal podobu současnou, ve stylu renesančně-barokním. Hrad Buchlov vám nabízí k prohlídce mnohé, zachovalé interiéry. Mezi ně patří černá kuchyně, zbrojnice, knihovna, gotické a renesanční prostory, rozsáhlé přírodopisné sbírky s vycpanou zvěří i podivnými tvory naloženými ve formalínu, rodinné muzeum Berchtoldů i rozsáhlé exotické egyptologické sbírky se sarkofágem a ostatky. Rozhodně ale obětujte své síly na výšlap do schodů vyhlídkové věže, jenž se tyčí do výšky nebývalých 35m. Věž má otevřenou čtvercovou vyhlídkovou plochu. Z buchlovské vyhlídkové věže je úchvatný výhled na vrcholy Chřibů, Dolnomoravský úval, Hostýn a za příznivého počasí můžete dohlédnout až na Pálavu či dokonce do Vídně. Na protilehlém vrchu Modla se pak tyčí kostel s rodinnou hrobkou majitelů. Pod věží je možno pozorovat palouk po kterém občas pádí jezdci na svých koních.

Důvodem vyhlášení byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a také mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s tímto územím. Význam přírodní hodnoty chráněné krajinné oblasti Beskydy je podtržen vyhlášením 50 maloplošných chráněných území, územním překrytím CHKO s mezinárodně významným ptačím územím a s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a v neposlední řadě i jejím nadregionálním rekreačním významem. Na několika místech jsou chráněna původní luční a lesní společenstva. Celé území se skládá ze tří orografických celků: Moravskoslezských Beskyd, Rožnovské brázdy a Vsetínských vrchů na území Moravskoslezského a Zlínského kraje.