Pomník, socha, památník

Grabštejn

Grabštejn
Nedaleko Liberce, poblíž hranice Čech, Německa a Polska, stojí hrad a zámek Grabštejn. Grabštejn je goticko-renesanční stavbou, která patří k nejstarším severočeským hradům. Původní hrad byl založen ve 13. století purkrabím z Donína. V roce 1566 zakoupil hrad zemský rada a místokancléř Jiří Mehl ze Střelit. Ten jej dal přebudovat do podoby reprezentativního renesanční sídla. Zároveň byl pod hradem postaven Nový zámek, který byl v roce 1818 klasicistně přestaven. V jeho okolí vznikl rozsáhlý zámecký park se vzácnými dřevinami. Od roku 1953 byl celý areál užíván armádou. Dominantou hradu grabštejn i širokého okolí se stala vysoká a mohutná věž, jež byla mnohokrát přestavována. Dnešní podoba věže je snížena. Věž je nejvýznamnější památkou na nejstarší fázi stavebních dějin Grabštejna. V roce 1992 byl celý komplex po půlstoleté odmlce opětovně zpřístupněn, přestože zde stále probíhají rozsáhlé opravy. Největší návštěvnosti se těší kaple svaté Barbory, která je ozdobena vzácnými freskami ze 16.století. Přístupná je rovněž i věž. Ta nabízí široký rozhled do 3.zemí. Nachází se v ní i sklep spolu s expozicí zpracování drahých kamenů a starou kovárnou.

Houska

Houska
Tajemný či magický renesanční hrad Houska umístěný ve východní části Kokořínských lesů. Hrad má prvky gotiky a patří k nejvýstižnější charakteristice pro dobu původního hradu z poloviny 13.století. Přestože nepatří ani mezi největší čí nejkrásnější hrad, stal se velmi oblíbeným cílem mnoha turistů. Původně na místě stálo hradiště, které nechal vybudovat pro syna Housku, Slavibor z rodu Pšovanů. Hrad byl vystavěn ve 13.století. Na počátku 16.století vzniklo mohutné vnější opevnění, které bylo následně v 17.století strženo. Při poslední rekonstrukci byly sníženy střechy. Na hradě Houska se vystřídalo soustu rodů. V roce 1924 koupil hrad prezident Škodových závodů v Plzni a po rozsáhlý opravách jej využíval jako reprezentativní sídlo své rodiny. Od roku 1950 byl na Housce umístěn archiv Státní knihovny v Klementinu. Počátkem 20.století byl vydán potomkům původního majitele. Ti jej nechali opravit a zpřístupnit veřejnosti roku 1999. Nejpozoruhodnější místností hradu je hradní kaple. V kapli hradu Houska můžeme obdivovat nástěnné malby s biblickými výjevy. Další zajímavostí je Zelená komnata, jejíž stěny jsou zdobeny malbami z konce 15. století. Hrad je dnes centrem kulturních akcí, jakou jsou jarmarky, hudebníci či šermíři.

Bozkovské dolomitové jeskyně

Bozkovské dolomitové jeskyně
Bozkovské dolomitové jeskyně leží na severním okraji obce Bozkov ve svahu plošiny Na Vápenci (485 m n. m.). Vznikly silnou korozivní činností podzemní vody v čočkovitém tělese vápnitých dolomitů, metamorfovaných a místy silně prokřemenělých. Tvoří dva poměrně samostatné systémy jeskynních chodeb a síní, které byly při zpřístupňování propojeny průkopy a dlouhou štolou. V nejnižších částech jsou trvale zaplaveny vodou vytvářející podzemní jezera, největší v Čechách. Vyznačují se neobvyklým rozsahem selektivní koroze stěn a stropů a ojedinělými formami těchto útvarů. Svou celkovou délkou dosud objevených prostor - 1060 m a výškovým rozpětím (denivelací) 43 m jsou nejdelšími dolomitovými jeskyněmi v České republice. Teplota vzduchu v jeskyni se pohybuje v rozmezí 7,5 - 9 °C, vlhkost 96 - 100 %, teplota vody v jezerech je 8 °C. Veřejnosti zpřístupněný okruh je dlouhý 350 m, s dobou prohlídky 45 minut. Bozkovské dolomitové jeskyně byly v roce 1999 prohlášeny národní přírodní památkou. Ročně je navštíví okolo 70 tisíc návštěvníků z celého světa.