Skanzen

Zachovalé části hradu (vlastní budova paláce) pochází přibližně ze 14. století. Nižší patrový přístavek na východní straně byl zbudován později, stejně jako schodišťový přístavek, který podle posledních průzkumů v sobě zahrnuje zbytky hradní věže. V 18. století byl hrad upraven, postaven komín a využíván jako sladovna. Město Úštěk je vhodným výchozím místem k podnikání výletů po severovýchodní části okresu Litoměřice a do přilehlých okresů Česká Lípa a Děčín. V oblasti je velké množství zajímavých památek. V samotném Úštěku je rekreační oblast u jezera Chmelař, hospoda, mohu-li doporučit „Na Růžku“, kde se dá dobře a levně najíst, informační centrum a dokonce i veřejné WC. Kromě hradu si v samotném Úštěku můžete prohlédnout Pikartskou věž, kostel sv. Petra a Pavla, budovu děkanství (faru), bývalou synagogu, kostelík nejsvětější Trojice, bývalý jezuitský dvůr, zbytky městské brány a další zajímavosti např. ptačí domy.

Jedlová (německy Tannenberg) je hora na severu České republiky, v Ústeckém kraji, ve východní části okresu Děčín, na jihu Šluknovského výběžku, v katastrálním území obce Jiřetín pod Jedlovou. Leží 7 km jihozápadně od Varnsdorfu a 2 km jihozápadně od centra Jiřetína. Hora má nadmořskou výšku 774 metrů. Je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor a jedná se o mohutnou znělcovou kupu. Název hory byl odvozen z původního porostu, který byl tvořen jedlemi prostoupenými smrky, dnes zde převažují smrky a na vrcholu též buky. Lesní porost velmi poškodily imise v 70. a 80. letech 20. století. Přesto na Jedlové žije řada ohrožených živočišných druhů. Na úpatí hory pracovaly také dvě sklářské hutě. První z nich stávala ve 14. století na území dnešní osady Rozhled. Sklárna Rollhütte, která stávala na jižní straně, patřila mezi významné české sklárny přelomu 17.–18. století. Na jižním úpatí se nachází bývalý pískovcový lom. Od 2. poloviny 19. století je Jedlová oblíbeným turistickým cílem. Na vrcholu hory je rozhledna z roku 1891, výletní restaurace a pomník básníka Friedricha Schillera. Přibližně 1 km východně od vrcholu hory se nachází zřícenina hradu Tolštejn. Jedlová je využívána k provozování zimních sportů, na vrchol hory vede lyžařský vlek.

Někdy kolem roku 1720 nechala Anna Marie Toskánská z rodu Sasko-lauenburského, manželka toskánského vévody Gastona III. posledního z rodu Medici, v Ploskovicích postavit nádhernou letní rezidenci. Stavitel byl pravděpodobně Kilián Ignatz Dietzenhofer. Dnešní podoba zámku pochází z 2. poloviny 19. století, kdy se upravoval pro odstoupivšího císaře Ferdinanda V. Habsburského. V této době zde pracoval malíř Josef Navrátil, jehož krásné malby zdobí 1. patro zámku. Kromě jedinečné architektury a maleb nabízí ploskovický zámek návštěvníkovi i zajímavou ukázku dobového interiéru se sbírkou skla, porcelánu a obrazů. K procházce a odpočinku zve zámecký park, původně koncipován jako malé Versailles. V II. patře státního zámku je instalována stálá expozice dokumentující kulturní a společenský život za vlády Habsburků v Čechách.

Benešov nad Ploučnicí najdeme asi 10 km východně od Děčína, v hlubokém údolí řeky. Silniční napojení obstarává silnice II/262 Děčín - Česká Lípa, železniční trať 081 Děčín - Česká Lípa/Rumburk. Nádraží se nachází asi 700 m jižně od obou zámků. V západní části města se nachází kemp a koupaliště, dostupné jsou všechny běžné služby. Z města vycházejí turistické značky do Huntířova (žlutá) a na Bukovou horu (modrá).

V urbanisticky i krajinářsky jedinečně umístěné obci v kopcovité krajině Českého středohoří se nachází soubor hodnotné zástavby lidové architektury, kde vedle sebe stojí stavby roubené, hrázděné i zděné. Interiérové i exteriérové expozice jsou prezentovány v několika objektech.Návsi vévodící barokní studna z r. 1695 byla převezena ze Střížovic u Ústí nad Labem.Zemědělská usedlost č.p. 61 - roubená patrová budova je částí komplexu staveb připomínající život a práci lidí na hospodářské usedlosti.Vesnický obchod - zděný patrový dům vystavěný v pol. 19. století s expozicí starého vesnického obchodu s mnoha cennými detaily. Vodní mlýn - malý vodní mlýn na horní pohon napájený z Lučního potoka. Vlastní obytný dům je patrová roubená stavba s roubeným přístavkem - mlýnicí.Nádraží - technická památka postavena k lokální dráze Velké Březno - Úštěk v roce 1890.V roce 1997 byla otevřena expozice staré vesnické školy.V zpřístupněném kostele sv. Maří Magdaleny budou příležitostné výstavy. Nejmladší skanzen v Čechách, jeho základem je stará historická vesnice v klínu kopců Českého středohoří. Pro muzejní účely jsou využity nejhodnotnější stavby středu obce a jejího okolí, které se průběžně doplňují o drobné přenášené objekty. Veřejnosti je zpřístupněn komplex roubené zemědělské usedlosti s interiérovými a exteriérovými expozicemi včetně unikátní teplovzdušné sušárny na ovoce. Dále expozice vesnické školy, starého obchodu a kostel s pravidelnými výstavami. Ve středu návsi stojí přenesená barokní studna a nedaleko pod vsí je malé nádraží s muzejní expozicí dopravy. Na bývalé zrušené trati se ve spodním úseku Velké Březno - Zubrnice plánuje občasný muzejní provoz. Opodál proti proudu potoka stojí malý roubený vodní mlýn.