Skanzen

Viniční trať Staré Vinice

Zřícenina lesního hrádku Aichelburg je zajímavou ukázkou romantického životního stylu 19. století. Lesní hrádek vybudoval v roce 1863 lesní personál velkostatku Maršov dva roky po smrti bývalého majitele panství Bertholda Aichelburka. Chtěl tím vzdát hold tomuto osvícenému šlechtici, který se významně zasloužil o zlepšení životní úrovně svých poddaných a rozvoj průmyslového podnikání na Maršovsku. Hrádek napodoboval středověké tvrze, do hlavní haly se vstupovalo z nádvoří přes příkop po padacím mostě. Z haly se vstupovalo na vyhlídku na věži. Klenutý sklep sloužil jako stáj pro dva poníky. Později zde byl zřízen občasný hostinec a na nádvoří a okolních terasách se tancovalo. Už v roce 1875 byl objekt zpustlý. V roce 1901 se již hovoří o hrádku jako o zřícenině. V současné době je hrádek opraven a zpřístupněn veřejnosti.

První písemná zpráva o existenci panského sídla a vsi v Ratibořicích pochází z roku 1388. Jako majitel je uveden rytíř Vaněk ze Žampachu, který se psával z Ratibořic. Od roku 1464 patřily Ratibořice k panství rýzmburskému. Tvrz v Ratibořicích nebyla obývána, začala chátrat a na konci 16. století zanikla. Roku 1582 zakoupil Ratibořice i Rýzmburk rod Smiřických ze Smiřic a oba statky byly připojeny k rozsáhlému panství náchodskému. Po bitvě na Bílé Hoře získali náchodské panství Trčkové z Lípy. Poslední český majitel, Adam Erdman Trčka z Lípy, byl zavražděn spolu se svým švagrem Albrechtem z Valdštejna v Chebu roku 1634.

Kostel je v místě připomínán již r. 1350, původně to však byla gotická kaple. Nynější podoba kostela je zhruba z r. 1725, hřbitov, který kostel obklopoval byl v r. 1891 zrušen. Rozsáhlejší opravy byly provedeny v r. 1905 a v letech 1967-68. V kostele se nachází cínová křtitelnice z r. 1490 s nejstarším dochovaným záznamem jména Česká Skalice. Na hlavním oltáři je významné řezbárské dílo Severina Stolaře z Moravské Třebové z r. 1732. Dne 12. září 1837 měla v kostele svatbu Božena Němcová (tehdy Barunka Panklová). U kostela najdeme malou faru, jedná se o jednopatrovou zděnou barokní budova se šindelovou valbovou střechou a vnějším dvouramenným schodištěm, postavena byla r. 1731. V 19. století fara sloužila za obydlí duchovních ve výslužbě, kteří vykonávali nadační mše. U kostela najdeme sochu sv. Jana Nepomuckého z r. 1744 a sochy sv. Donáta a Floriána z dílny Matyáše Brauna a jeho žáků. Nedaleko kostela začíná modrá turistická značka vedoucí do Náchoda.

Pomník sedící Boženy Němcové, který se nalézá v parčíku u křižovatky, nám dokládá, že se nacházíme v blízkosti kouzelného Babiččina údolí. Autorem pomníku je sochař František Veis.