Skanzen

Na konci hřebene Vsackých Beskyd, tam kde se stýkají horské hřebeny Moravskoslezských Beskyd a Javorníků, se nachází rozhledna Čarták. Výška rozhledny je 27 metrů a naskýtá se z ní nádherný výhled na Beskydy (Radhošť, Smrk, Lysou horu, Travný, Kněhyni), na celý hřeben Javorníků, Malou a Velkou Fatru, při jasném počasí až k Tatrám. Poblíž rozhledny se nachází pramen Vsetínské Bečvy a rozhledna je také v blízkosti hraničního přechodu na Slovensko – Bumbálka. V zimních měsících je rozhledna z bezpečnostních důvodů a pro nedostupnost uzavřena. Vede tudy žlutě značená turistická trasa.

Petrovice jsou připomínány roku 1219 v souvislosti s majiteli – Petrem a Obidenem z Petrovic. Poté se zde střídala řada majitelů. Mezi nejvýznamnější patřil Jakub Krčín z Jelčan, který větší část panství koupil roku 1601. Ve vlastnictví jeho rodu zůstaly Petrovice do roku 1628. Roku 1650 je daroval jejich tehdejší majitel, Jeníšek z Újezda, jezuitskému řádu. Ti si přestavěli vladyckou tvrz na barokní rezidenci. Jezuitům patřily Petrovice do zrušení řádu v roce 1773. Poté je spravoval c.k. studijní fond, který je 1806 prodal do šlechtických rukou. V 19. století byla residence přestavěna na novogotický zámeček. Nejvýznamnějším zásahem do podoby objektu byla přístavba nárožních věží s cimbuřím. Dnes v budově sídlí obecní úřad.

Někdy kolem roku 1720 nechala Anna Marie Toskánská z rodu Sasko-lauenburského, manželka toskánského vévody Gastona III. posledního z rodu Medici, v Ploskovicích postavit nádhernou letní rezidenci. Stavitel byl pravděpodobně Kilián Ignatz Dietzenhofer. Dnešní podoba zámku pochází z 2. poloviny 19. století, kdy se upravoval pro odstoupivšího císaře Ferdinanda V. Habsburského. V této době zde pracoval malíř Josef Navrátil, jehož krásné malby zdobí 1. patro zámku. Kromě jedinečné architektury a maleb nabízí ploskovický zámek návštěvníkovi i zajímavou ukázku dobového interiéru se sbírkou skla, porcelánu a obrazů. K procházce a odpočinku zve zámecký park, původně koncipován jako malé Versailles. V II. patře státního zámku je instalována stálá expozice dokumentující kulturní a společenský život za vlády Habsburků v Čechách.

Tento pseudoantický chrám vyrostl na břehu Mlýnského potoka v roce 1817 a slouží jako vyhlídka. Součást Lednicko-Valtického areálu.

Zámek se nachází v areálu bývalého zemědělského družstva. Dostanete se k němu, když pojedete po silnici II/347 z Světlé nad Sázavou na Habry a v Bačkově u kapličky odbočíte vpravo. Dnes chátrající pozdně barokní jednopatrový zámek z 2. poloviny 18. stol. obsahuje ve svém zdivu nejspíše i starší panská sídla původně zde stojící. Zámek je obdélníkového tvaru s mansardovou střechou. Jeho fasáda je členěna římsami a lizénami. Sklepy jsou zaklenuty cihlovou klenbou (pozůstatek původní tvrze), přízemí převážně valenými klenbami a patro je plochostropé. Přístavba úzkého křídlo při západní straně zámku je mladší, snadno rozpoznatelná, neboť je kryta valbovou střechou. Zámek využívalo zemědělské družstvo, nejprve jako kanceláře a později jako sklady, ale o opravy se příliš nestaralo. Dnes je zámek již v soukromých rukou, ale novému majiteli se zřejmě nedostává peněz na opravu a do zámku zatéká.