Vodní dílo

Vodní nádrž Štěchovice byla postavena v letech 1938–1944 jako druhá část Vltavské kaskády.

Vodní nádrž Vrané byla postavena v letech 1930–1936 jako první část vltavské kaskády. Jejím hlavním účelem je regulace odtoku vltavské kaskády. Její maximální hloubka je 10,5 m.

Koněpruské jeskyně se nalézají uvnitř návrší Zlatý kůň nad obcí Koněprusy v CHKO Český kras asi 5 km jižně od okresního města Beroun. Koněpruské jeskyně jsou nejdelší jeskynní systém v Čechách. Jedná se o rozsáhlý třípatrový jeskynní systém budovaný v devonských vápencích s výškovým rozdílem mezi jednotlivými patry asi 70 m. Nejdříve bylo objeveno v roce 1950 střední patro jeskyní, a to zcela náhodou, při odstřelu v místním lomu. Koněpruské jeskyně byly z větší části zpřístupněny v roce 1959. Rozlohou nejmenší je horní patro a nejrozsáhlejší je střední patro. Spodní, nezpřístupněné patro leží v hloubce asi 70 m pod povrchem a má charakter chodbovitého systému. Bylo vytvořeno dešťovou vodou, která do něj proniká komíny a puklinami a postupně rozpouští vápencovou horninu, čímž dává vzniku krasu a krasových jevů. Zvláštností jsou zde tzv. Koněpruské růžice, které obsahují opál. Minulý rok[kdy?] se[kdo?] tam počítali netopýři a ukázalo se, že jich tam je okolo tří set. V systému Koněpruských jeskyní bylo nalezeno velké množství zvířecích kostí z doby před 600 000 – 13 000 lety a také lidské kosti patřící druhu Homo sapiens sapiens staré asi 13 000 let. Někdy v letech 1469 – 1472 byla v horním patře v činnosti penězokazecká dílna, ve které se vyráběly falešné mince.

Nad řekou Jizerou na vysokém táhlém ostrohu je možné spatřit zámek Benátecký, který je krásně vidět z dálnice Praha-Ml.Boleslav, kdy v noci bývá osvěteln. V zámku je umístěno muzeum. Nedaleko naleznete zříceninu hradu Dražice.

Bečváry jsou poprvé uváděny v roce 1265 jako majetek Horyny z Bečvář. V 16. století se staly součástí panství Červený Hrádek. V roce 1564 je a další dvě vsi zdědil Karel Časta Myška ze Žlunic, který z nich vytvořil panství. V roce 1591 Bečváře získal Jaroslav Myška, který zde v roce 1603 vybudoval tvrz. V roce 1627 ves získal Jan Oktavain Kinský ze Vchynic. Za třicetileté války Bečváře zpustly, tvrz sloužila jako stodola. V roce 1738 Bečváry získal Jiří Hillebrandt z Prandau, ten v letech 1749 – 50 vybudoval v místě tvrze zámek. Není doloženo, do jaké míry přitom použil zdi či materiál tvrze. Již tehdy zámek získal svoji čtyřkřídlou dispozici se vstupním průčelím obráceným na západ. Dříve, než stavbu dokončil, prodal Jiří Hillebrandt z Prandau Bečváry roku 1763 císařovně Marii Terezii, která je obratem darovala generálu Arnoštu Gideonu Laudonovi. Ten v letech 1766 – 1774 stavbu zámku dokončil. Plány dostavby vytvořil architekt Jan Josef Wirch, provedl ji český stavitel italského původu Ignác Jan Nepomuk Palliardi. V roce 1776 přesídlil Laudon do Rakouska a panství prodal královské komoře. V roce 1780 panství získal arcivévoda Karel Ludvík, který dal rozšířit park a vystavět dnes již neexistující nový zámek. V roce 1824 zámek získala měšťanská rodiny Lišků a od ní na konci 19. století Klára Frengelová, která zde zemřela v roce 1942. Jejím dědicům zámek – tehdy už zchátralý – stát zkonfiskoval v roce 1945. Zámek sloužil archivu ČSAV. V roce 1995 zámek koupil hudebník Robert Kodym, který jej postupně opravuje.