Vodní dílo

Křivoklát

Křivoklát
Středověký, gotický hrad Křivoklát se nalézá v oblasti Křivoklátských lesů v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. První zmínky o Křivoklátu jsou jako o loveckém hradu ve 12. století. Ten byl ale Přemyslovci, zvláště Václavem I. a Přemyslem Otakarem II., přestavěn na masivní gotický hrad. Hrad Křivoklát byl v době své slávy znám jako sídlo českých králů a kněžích. V prostředí Křivoklátu strávil své dětství i Karel IV., na hrad se později vrátil, aby zde světlo světa spatřila jeho dcera Markéta. Hrad Křivoklát ale často zachvátil oheň a tak byl využíván jako obávaná věznice. Chátrání hradu později zabránil rod Jagellonců jeho renovací. Křivoklát je jedním z našich nejvýznamnějších hradů a národní kulturní památkou. Půdorys hradního areálu má trojúhelný tvar. Dominantu hradu Křivoklát tvoří dvě věže a to 12m vysoká, válcová Velká věž a hranolová věž Hubertka. Křivoklát v sobě ukrývá řadu cenných, pozdně goticky upravených místností, jako je např. velkolepí Královský sál, rytířský sál, knihovna, černá kuchyně, bohaté muzeum a obrazárna. Jelikož byl hrad v minulosti obávaným vězením můžete dále obdivovat vězeňské kopky, mučírnu i samotné mučící nástroje. Ubytování na Křivoklátsku je vaše dobrá volba. V okolí hradu se klikatí četné naučné stezky, jenž vám umožní získat nový rozhled a příjemně strávené chvíle v uklidňující zeleni Křivoklátských lesů. Ubytování Křivoklát vám zde dozajista nabízí četné hotely, penziony a jiné ubytovny.

Mladá Boleslav

Mladá Boleslav
Hrad se nachází přímo v historickém centru Mladé Boleslavi na nepřehlédnutelném místě. Od r. 1972 zde sídlí Muzeum Mladoboleslavska. První část expozice muzea je věnovaná dějinám města a hradu v období od 18. do počátku 20. století. Navazující část expozice je věnována dějinám regionu (venkovská správa, společenský život a slavnosti, lidové kroje, bydlení, průmysl, doprava, zemědělská výroba aj.).

Točník

Točník
Točník je zříceninou hradu postavenou ve Středočeském kraji, 2 km severně od města Žebrák. Zřícenina patří mezi nejpůsobivější hradní zříceniny u nás. Hrad byl založen králem Václavem IV. jako reprezentativní královské sídlo a to na konci 14.století. První roky 15.století znamenaly pro hrad zlatou éru. Po Václavově smrti zdědil zámek jeho bratr Zikmund, který zde přečkal husitskou revoluci. Zámek chvíli vlastnil Jiří z Poděbrad. Začátkem 16.století. zde pobýval Vladislav Jagelonský. Později byl přestavěn do renesanční podoby a do komplexu přibyla studna. Na konci 16.století byl prodán rodině Lobkowitzů. Během třicetileté války sloužil hrad Točník jako úkryt okolnímu lidu. Po válce již nebyl trvale osídlen a postupně se proměňoval ve zříceninu. Dnes je hrad majetkem státu. V prostorách bývalé sakristie si můžete prohlédnout expozici typologie hradní architektury. Hrady Točník a Žebrák spolu tvoří ojedinělé dochované souhradí v zemích českých. Cestu do hradního kopce zpříjemňuje pohled na třešňový sad s hospodářskými zvířaty. Na hradě se koná celá řada zajímavých kulturních akcí.

Týnec nad Sázavou

Týnec nad Sázavou
V Týnci nad Sázavou stojí hrad s románskou rotundou a gotickou věží. Na hradě sídlí Městské muzeum - je zde stálá expozice týnecké kameniny, románské sklepení a archeologická expozice, pořádají se zde různé další výstavy, koncerty, věž slouží jako vyhlídková a také - což je pro mnohé překvapení - je již po mnoho let letoviskem netopýrů. Za návštěvu stojí také nedaleký hrad Zbořený Kostelec.

Vlašský dvůr

Vlašský dvůr
Opevněný objekt při jižních hradbách Kutné Hory se záhy po svém pravděpodobném založení kolem r. 1300 stává centrem hospodářské politiky – Václav II. sem z celého království stahuje provozy doposavad menších a poněkud roztroušených mincoven, vzniká pražský groš. Kolem nádvoří městského hradu jsou rozesety jednotlivé mincařské dílny, tzv. šmitny. Nad nimi erby měst, odkud byla výroba přesunuta. Svoje přízvisko „Vlašský“ získává od florentských mistrů. Koncem 12. stol. probíhá přestavba oválného areálu v pohodlnější residenci Václava IV., vzniká dvoupatrový palác, vež a prostor královské pokladnice. Za vlády Vladislava Jagelonského vyrostl nový mincmistrovský dům. V první polovině 16. stol. mincovna ztrácí svůj monopol – výroba mincí se opět rozšiřuje i do dalších měst. Zároveň ustává ražba grošů, přichází totiž čas tolarů. Postupný pokles těžby stříbra vyústil r. 1727 v uzavření mincovny, areál chátrá. Až koncem 19. stol. je bývalý hrad odkoupen městem a neogoticky upraven arch. Ludvíkem Láblerem. Výsledek jeho práce je stejně sporný, jako např. u nymburských hradeb. Během asi půlhodinové prohlídky navštívíte prostory královské pokladnice, kde jsou k vidění ukázky zde ražených mincí. Získáte také základní přehled o způsobu jejich výroby. Součástí expozice je replika mincířské kovárny, dále kaple Václava IV., ocitnete se též v dodnes svému účelu sloužící zasedací síni pánů radních.