Vodní dílo

Jeskyně Na Špičáku

Jeskyně Na Špičáku
Jeskyně Na Špičáku se řadí k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě. První písemná zmínka pochází z roku 1430 (Anthonius Wale). Jeskyně sloužila často jako úkryt, o čemž svědčí četné epigrafické nápisy na stěnách (nejstarší z roku 1519). V letech 1884 - 1885 byla primitivně zpřístupněna pro veřejnost Sudetoněmeckým horským spolkem, do dnešní podoby je jeskyně zpřístupněna od roku 1955. Přes 400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech (mořské usazeniny, stáří 350–380 milionů let). Vývoj krasových prostor byl výrazně ovlivněn tavnými vodami ledovce, které daly jeskyni konečnou podobu a chodbám charakteristický srdcovitý profil. 220 metrů dlouhá prohlídková trasa je bezbariérová.

Jeskyně Balcarka

Jeskyně Balcarka
Jeskyně Balcarka se nachází v malebném krasovém žlebu nedaleko obce Ostrov u Macochy. Podzemní bludiště chodeb, puklin a dómů je vytvořeno ve dvou patrech. Vstupní portál jeskyně je významnou paleolontologickou a archeologickou lokalitou.

Kateřínská jeskyně

Kateřínská jeskyně
Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. Jeskyně je významnou paleolontologickou a archeologickou lokalitou.

Sloupsko-šošůvské jeskyně

Sloupsko-šošůvské jeskyně
Rozsáhlý komplex domů, chodeb a podzemních propastí vytvořený ve dvou patrech, ležící na severním okraji Moravského krasu u městečka Sloup. Jeskyně je významným nalezištěm koster jeskynní fauny (medvědi, lvi, hyeny).

Vodní nádrž Hněvkovice

Vodní nádrž Hněvkovice
Vodní dílo Hněvkovice s Hněvkovickou přehradou a přehradní nádrží a spodním vývarem a úpravami odtokového koryta je vodní dílo (VD) vybudované na řece Vltavě v letech 1980-2010. Spolu s Vodním dílem Kořensko jsou nejnovějšími stupni Vltavské kaskády. S vlastní betonovou částí přehrady bylo započato v roce 1986 a skončeno v roce 1991. Součástí komplexu vodního díla však jsou i dřívější zemní práce, vytyčení a úpravy zátopové oblasti, postavení příjezdových silnic, trafostanic, vodovodů, kanalizací, stěhování několik tisíc obyvatel do nových bytů a bourání jejich domovů, stěhování květeny a flory, hydrogeologické a přírodovědné výzkumy, náhrady lesních porostů, bourací práce a dokumentace od přípravy až po uvedení do provozu a napuštění přehradní nádrže na projektovanou hodnotu. Přehradní hráz se nachází zhruba 4 km vzdušnou čarou na jih od města Týn nad Vltavou v okrese České Budějovice. VD bylo primárně vybudována jako zdroj technologické vody pro elektrárnu Temelín. Dále je využíváno k energetickým a rekreačním účelům, vodním sportům a sportovnímu rybolovu.