Vodní dílo

Vodní nádrž Jesenice je přehrada ležící cca 7 kilometrů jihovýchodně od Chebu na řece Odravě. Jesenice začala být budována v roce 1957. Dokončena byla v roce 1961. Její délka je 12 kilometrů, v nejhlubším místě dosahuje voda 18 metrů. Po hrázi vede silnice I/21.

Hracholusky je přehradní nádrž o rozloze 490 ha, nacházející se na hranicích okresů Tachov a Plzeň sever. Přehrada vznikla vybudováním sypané hráze v roce 1964 a zaplavením malebného údolí řeky Mže (na říčním km 22,8) . Celková délka vodního díla od jezu pod parkem ve Stříbře až k hrázi je 22 km. Součástí vodního díla jsou dva významné přítoky. Oba se nacházejí na levém (severním) břehu přehrady a vytvářejí samostatné zátoky. Tou větší z nich je Úterská zátoka. Přítokem je Úterský potok, protékající nádhernou krajinou hlubokých lesů Bezdružicka a Úterska. Druhou zátokou je Žebrácká zátoka, které propůjčil své jméno Žebrácký potok. Přes přehradu vedou dva mosty. Jeden železniční a druhý silniční. Železniční most (tzv. Pňovanský most ) je ocelový most stojící na dvou samostatných kamenných pilířích, po němž vede trať končící v Bezdružicích. Silniční most je betonová stavba tyčící se do výše 23 m od vodní hladiny a je pro okolí přehrady významnou dopravní tepnou spojující oba břehy vodního díla. Na obou březích přehrady se nachází několik kempů kde je možné se ubytovat a trávit volný čas. Mezi nejvýznamnější patří kemp na Bůtově. Ten je jediným větším kempem na severním břehu přehrady a nachází se na těsném začátku přehrady, hned pod Stříbrem. Ostatní kempy jsou na jižním břehu a mezi ty největší patří Radost a Transkemp Hracholusky, nacházející se v těsné blízkosti hráze. Tam je i kotviště parníku a centrum vodního lyžování Slavoj Plzeň. Parník je vyhledávanou turistickou atrakcí. V letních měsících nabízí vyjížďky několikrát denně a po celé přehradě má několik zastávek.

Vodní nádrž Přísečnice je přehradní nádrž v okrese Chomutov, v nadmořské výšce 732,8 metrů, na náhorní planině středních Krušných hor. Má plochu 362 hektarů, průměrná hloubka je okolo 50 metrů. Nejvyšší hloubka je 57,6 metrů. Nádrž slouží k zásobování měst v podkrušnohorské pánvi pitnou vodou. Přehradu napájí Přísečnický potok a přívodní štolu vedený potok Černá voda. Odtok z přehrady pokračuje na německé území a vlévá se do říčky Zschopau. V zaplavené oblasti stálo staré krušnohorské hornické město Přísečnice, které bylo v letech 1973 až 1974 zbouráno. Kvůli zřízení 1. ochranného pásma musely být zbourány i obce Dolina, Kotlina a Rusová. Stavba 50 metrů vysoké sypané hráze začala v letech 1969 až 1970 a přehrada byla napuštěna v roce 1976. Projekt přehrady vypracoval Hydroprojekt Praha; provozovatelem je podnik Povodí Ohře v Chomutově.

Vodní nádrž Skalka či Vodní dílo Skalka je přehradní nádrž na řece Ohři, která leží západně od Chebu na území Karlovarského kraje v České republice. Má rozlohu 3,78 km². Maximální hloubka je 12 m. Má objem 19,555 mil. m³.

Zdymadlo Střekov je zdymadlo na Labi v Ústí nad Labem, též Masarykova zdymadla, bezprostředně pod hradem Střekovem v místní části Střekov na pravém břehu a jižním výběžkem místní části Ústí nad Labem-centrum na levém břehu. Bylo vybudováno v letech 1923 až 1935. Účelem bylo především splavnit Labe v oblasti střekovských peřejí, které byly často nesjízdné. V době vzniku patřilo k největším zdymadlům v republice a k nejmodernějším v Evropě. Celé zařízení je také známo pod názvem Střekovská přehrada či Střekovský jez. Jedná se o předposlední umělou přehradu na Labi, jenž stojí v cestě labské vodě na její cestě do Severního moře (poslední je labský stupeň v Geesthacht). Ve vodní elektrárně, která je součástí zdymadla, jsou instalovány tři vertikální Kaplanovy turbíny o celkovém výkonu 19,5 MW. Tato elektrárna je zajímavá tím, že je využívána trvale - nejen v energetických špičkách, jak je obvyklé u převážné většiny podobných vodních děl. Kvůli nedokončeným pobřežním komunikacím dovoluje provozní řád vzdutí na 141,8 m n.m. a ze stejného důvodu byl snížen spád na 7 metrů a výkon na 3×5 MW.