Zámek

Dojedete-li z Litoměřic do Slaného, cesta Budyní Vás povede přímo okolo tohoto zajímavého vodního hradu. I když samotný hrad, který se nám dodnes dochoval je jen menší částí původní vznešené stavby, určitě stojí za krátké zastavení. Původně se jednalo o pravidelnou čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu s uzavřeným nádvořím, obehnanou hradbou. V současnosti zde mimo jiné můžete navštívit Jandovo muzeum s ojedinělou alchymistickou dílnou. Alchymistická dílna Jana Zajíce z Hazmburka, kterého jeho pokusy připravily o majetek, je umístěna přímo v prostorech, kde své pokusy prováděl. Můžete se pokusit za pomoci pana Kvasničky, asi 1 m vysoké pískovcové sochy umístěné na rohu křídla zámku hned proti vstupní bráně, najít poklad, jak o něm vypráví místní pověst. Nebo zajít do restaurace nedaleko hradu, kde nejen dobře vaří, ale ve vstupním prostoru si můžete prohlédnou přehled historie budovy. 

Pozůstatky někdejšího hradu se nacházejí v severozápadní části historického města, mezi Tyršovým náměstím (odtud je zřízen nový vstup) a ulicí Na valech.

Zachovalé části hradu (vlastní budova paláce) pochází přibližně ze 14. století. Nižší patrový přístavek na východní straně byl zbudován později, stejně jako schodišťový přístavek, který podle posledních průzkumů v sobě zahrnuje zbytky hradní věže. V 18. století byl hrad upraven, postaven komín a využíván jako sladovna. Město Úštěk je vhodným výchozím místem k podnikání výletů po severovýchodní části okresu Litoměřice a do přilehlých okresů Česká Lípa a Děčín. V oblasti je velké množství zajímavých památek. V samotném Úštěku je rekreační oblast u jezera Chmelař, hospoda, mohu-li doporučit „Na Růžku“, kde se dá dobře a levně najíst, informační centrum a dokonce i veřejné WC. Kromě hradu si v samotném Úštěku můžete prohlédnout Pikartskou věž, kostel sv. Petra a Pavla, budovu děkanství (faru), bývalou synagogu, kostelík nejsvětější Trojice, bývalý jezuitský dvůr, zbytky městské brány a další zajímavosti např. ptačí domy.

Někdy kolem roku 1720 nechala Anna Marie Toskánská z rodu Sasko-lauenburského, manželka toskánského vévody Gastona III. posledního z rodu Medici, v Ploskovicích postavit nádhernou letní rezidenci. Stavitel byl pravděpodobně Kilián Ignatz Dietzenhofer. Dnešní podoba zámku pochází z 2. poloviny 19. století, kdy se upravoval pro odstoupivšího císaře Ferdinanda V. Habsburského. V této době zde pracoval malíř Josef Navrátil, jehož krásné malby zdobí 1. patro zámku. Kromě jedinečné architektury a maleb nabízí ploskovický zámek návštěvníkovi i zajímavou ukázku dobového interiéru se sbírkou skla, porcelánu a obrazů. K procházce a odpočinku zve zámecký park, původně koncipován jako malé Versailles. V II. patře státního zámku je instalována stálá expozice dokumentující kulturní a společenský život za vlády Habsburků v Čechách.