Zámek

Opevněný objekt při jižních hradbách Kutné Hory se záhy po svém pravděpodobném založení kolem r. 1300 stává centrem hospodářské politiky – Václav II. sem z celého království stahuje provozy doposavad menších a poněkud roztroušených mincoven, vzniká pražský groš. Kolem nádvoří městského hradu jsou rozesety jednotlivé mincařské dílny, tzv. šmitny. Nad nimi erby měst, odkud byla výroba přesunuta. Svoje přízvisko „Vlašský“ získává od florentských mistrů. Koncem 12. stol. probíhá přestavba oválného areálu v pohodlnější residenci Václava IV., vzniká dvoupatrový palác, vež a prostor královské pokladnice. Za vlády Vladislava Jagelonského vyrostl nový mincmistrovský dům. V první polovině 16. stol. mincovna ztrácí svůj monopol – výroba mincí se opět rozšiřuje i do dalších měst. Zároveň ustává ražba grošů, přichází totiž čas tolarů. Postupný pokles těžby stříbra vyústil r. 1727 v uzavření mincovny, areál chátrá. Až koncem 19. stol. je bývalý hrad odkoupen městem a neogoticky upraven arch. Ludvíkem Láblerem. Výsledek jeho práce je stejně sporný, jako např. u nymburských hradeb. Během asi půlhodinové prohlídky navštívíte prostory královské pokladnice, kde jsou k vidění ukázky zde ražených mincí. Získáte také základní přehled o způsobu jejich výroby. Součástí expozice je replika mincířské kovárny, dále kaple Václava IV., ocitnete se též v dodnes svému účelu sloužící zasedací síni pánů radních.

Dobře zachovaný komplex pozdně středověkých budov na skalnatém návrší nad obcí, výrazná dominanta okolní krajiny. Raně gotické jádro ze 13. století bylo do dnešní podoby rozšířeno za Purkarta z Janovic koncem 14. století a rozšířeno a upraveno za Václava Leopolda z Lobkovic v polovině 17. století. Roku 1678 postavil architekt Antonio della Porta jihozápadní předhradí s branou a mostem, který nahradil dřívější dřevěný. Vlastní hrad tvoří věžovitý západní palác ze 13. a 14. století, zčásti s renesančními sgrafity, a menší rovněž gotický východní palác s kaplí, mezi nimiž je lichoběžníkovité nádvoří. Celek je obklopen parkánem a hradbou. Dolní hrad na jihozápadě z 2. poloviny 15. století s věží je spojen mostem a branou, a byl rozšířen v 17. století. Hrad byl vrácen v restituci a opraven, pro veřejnost není přístupný.

Hrad Zvíkov naleznete na skalním ostrohu nad soutokem českých řek Vltavy a Otavy. Zvíkov se nalézá nedaleko vesnice Zvíkovské Podhradí v Jihočeském kraji. Z hradu je nádherný výhled ze tří stran na rozsáhlou vodní plochu Orlické přehrady. Zvíkov byl pravděpodobně založen Přemyslem Otakarem I. Pověsti o hradu Zvíkově však vypráví, že hrad založil Praotec Čech pro svou dceru, která odešla se svým milým a usadila se na tomto místě. V roce 1234 byl pak hrádek Václavem I. A Přemyslem Otakarem II. výrazně rozšířen. Nejzachovalejší a zároveň nejstarší částí celého Zvíkovského hradu je monumentální Hlízová věž. Druhým jménem věže je též Markomanka. Postupně byly k hradu přistavěny ostatní věže, brány, jako je Písecká, opevnění a paláce. Významná je dále také kaple sv. Václava a to především díky freskám. Na Zvíkově si také nenechte ujít prohlídku Korunovační síně, kde po nějaký čas byli uloženy korunovační klenoty. Zajímavostí Zvíkova jsou dobře viditelné značky na kvádrech, ze kterých byl hrad postaven. Dříve se tvrdilo, že to jsou rarášci nebo germánské písmo runy. Dnes ale víme, že tyto značky vznikly díky stavbě při tahání samotných žulových kvádrů. O hradě Zvíkov se vypráví mnoho pověstí a je opředen spoustou tajemství. Neváhejte a vydejte se za nimi. K dokonalosti vaší dovolené vám nabízí své služby místní hotely, např. hotel Zvíkov.V hotelu Zvíkov se dozajista budete cítit jako v samotném hradu.

Vyhlídka Karla IV. jinak běžně nazývaná Karlova vyhlídka se stojí na výšině Františka Josefa, kterou obtéká říčka Teplá. Nejsnazší cesta k vyhlídce je lanovkou na Dianu, ale vystoupit na mezistanici Jelení skok. Od stanice se dáte po žluté, je to asi 800 m. Tato cesta je součástí vycházkové trasy č. 5. Dojdete nejprve ke kapličce Ecce homo z roku 1900 a Chopinově chatě, kde se kříží mnoho vycházkových tras. Zde se dáte směrem ke Karlově vyhlídce Chopinovou cestou. Pokud se nezměnilo značení, půjdete až k vyhlídce po žluté. Od vyhlídky pokračujete po žluté, až k místu kde Chopinova cesta odbočuje vlevo a můžete sejít k hotelu Pupp.

Rozhledna leží v nadmořské výšce 175 m n. m. a měří 60 m. Má tři vyhlídkové ochozy, přičemž k nejvyššímu vede 302 schodů. K rozhledně se dá dostat pěšky – 1,5 km cesty zámeckým parkem, lodí po zámecké Dyji nebo koňským spřežením. V jednopatrové hranolové základně s arkádami je osm místností s orientální výzdobou, které sloužily jako muzeum liechtensteinských exotických sbírek. V září 2003 tato část minaretu procházela rekonstrukcí.[1] Z ochozu je vidět park, Pavlovské vrchy, Bílé Karpaty a dokonce vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni. Osm veřejnosti nepřístupných sálů v prvním patře bylo kdysi „skladištěm“ orientálních předmětů, které ze svých dalekých cest dovezli Lichtenštejni. Podlahy i zdi prostor zdobí maurské kresby a nápisy.[2]