Apartmány Eva

Vodní nádrž Šance je údolní přehradní nádrž na horním toku řeky Ostravice v Moravskoslezských Beskydech, vybudovaná v letech 1964 až 1969. Název je odvozen od vrchu Šance (576 m) na levém břehu poblíž hráze. Při stavbě přehrady byla mj. zatopena centrální část obce Staré Hamry a zrušena železniční trať v úseku Ostravice-Bílá; silnice do Bílé musela být přeložena na estakádu ve svahu nad levým břehem. Hlavním účelem přehrady, situované pod řídce zalidněnou oblastí uprostřed Beskyd, je v současnosti shromažďování zásob pro výrobu pitné vody v úpravně Nová Ves ve Frýdlantu nad Ostravicí. Nádrž proto podléhá hygienické ochraně a koupání i jiné rekreační aktivity jsou v ní zakázány. Důležitým vedlejším využitím je regulace průtoku a ochrana před povodněmi.

Důvodem vyhlášení byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a také mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s tímto územím. Význam přírodní hodnoty chráněné krajinné oblasti Beskydy je podtržen vyhlášením 50 maloplošných chráněných území, územním překrytím CHKO s mezinárodně významným ptačím územím a s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a v neposlední řadě i jejím nadregionálním rekreačním významem. Na několika místech jsou chráněna původní luční a lesní společenstva. Celé území se skládá ze tří orografických celků: Moravskoslezských Beskyd, Rožnovské brázdy a Vsetínských vrchů na území Moravskoslezského a Zlínského kraje.

Hrad ve Štramberku, stojící na skalnatém vrcholu tzv. Zámeckého kopce, tvoří výraznou dominantu nejen malebného lašského městečka Štramberk, nad jehož severozápadním okrajem historického centra se tyčí, ale převážně celého kraje. Z kdysi mohutného středověkého hradu se do dnešních dob zachovalo několik mohutných hradebních zdí hlavně vnitřního hradu a především rekonstruovaná strážní hradní věž – bergfrit, přestavěná na počátku 20. století na turistickou rozhlednu. Trůba – jak je věž ve zdejším kraji lidově nazývána, se stala jakýmsi symbolem kdysi mohutného hradu, krásného města i zdejšího malebného regionu. Mnohé turistické publikace a průvodci neznalí regionu často chybně dle lidového pojmenování věže nazývají celý hrad – hrad Štramberská trúba, což je naprosto nesprávné.  Na hrad vedou dvě možné cesty. První, možná i pro cyklisty, je krkolomná dlážděná cestička vedoucí z hlavního náměstí kolem štramberského kostela a množství malebných lidových maloměstských domů, často dřevěných či polodřevěných, a druhou, sloužící převážně pro pěší, je kamenné schodiště vedoucí z jihozápadního nároží náměstí až ke hradu. Samotný hrad nabízí návštěvníkům posezení a občerstvení v chatě dr. Hrstky na místě většího hradního paláce a v Jaroňkově útulně v prostoru vnitřního hradu, která slouží zároveň jako prodejna suvenýrů a vstupenek na hradní věž. Hradní věž, 40 m vysoká, je přístupná po tříramenném dřevěném schodišti až na vysunutý dřevěný vyhlídkový ochoz, z něhož se návštěvníku naskytne nádherný pohled na městečko Štramberk s náměstím pod hradem, vrcholy Kotouč a Bílá hora, na masív Beskyd, Starojický kopec s hradem a tzv. Moravskou bránu. Za prohlídku stojí nejenom hrad a výšlap na Trúbu nýbrž i samotné městečko Štramberk se zachovalým historickým půdorysem a klikatými úzkými uličkami jež jsou lemovány množstvím dochovaných maloměstských domů, často dřevěných či polodřevěných na úzkých středověkých parcelách. Ne nadarmo se Štramberku říká „Lašský betlém“. Je s podivem, že soubor města s jeho historickým centrem a hradem nad náměstím nebyl doposud nominován na zapsání do seznamu UNESCO (zřejmě je daleko od centralizovaných pražských úředníků). Návštěvník by při návštěvě města neměl opomenout ani na výšlap na rozhlednu na Bílé hoře nad městem, ani na prohlídku známé jeskyně Šipka nad štramberskými Národními sady a v neposlední řadě prohlídku nového arboreta a botanické zahrady na úpatí Bílé hory.

Na konci hřebene Vsackých Beskyd, tam kde se stýkají horské hřebeny Moravskoslezských Beskyd a Javorníků, se nachází rozhledna Čarták. Výška rozhledny je 27 metrů a naskýtá se z ní nádherný výhled na Beskydy (Radhošť, Smrk, Lysou horu, Travný, Kněhyni), na celý hřeben Javorníků, Malou a Velkou Fatru, při jasném počasí až k Tatrám. Poblíž rozhledny se nachází pramen Vsetínské Bečvy a rozhledna je také v blízkosti hraničního přechodu na Slovensko – Bumbálka. V zimních měsících je rozhledna z bezpečnostních důvodů a pro nedostupnost uzavřena. Vede tudy žlutě značená turistická trasa.

Přímo ve středu Bartošovic, naproti místního farního kostela, se nachází hlavní dominanta obce, nedávno zrekonstruovaný a novotou zářící zámek. Dispozice čtyř křídlého zámku vykazuje složitý stavební vývoj. Zámek vznikl renesanční přestavbou starší tvrze někdy v 15. století, která se doposud ve hmotě zámku uchovala. Mnoha přestavbami a úpravami vznikl současný objekt s pseudorenesančními a pseudogotickými prvky. V interiérech zámku se zachovalo mnoho původních historických architektonických prvků: klenutí, dřevěné obložení, balustrády schodišť, malovaný strop a jiné prvky. Zámek, který byl vyhlášena kulturní památkou, je dnes v majetku obce a stal se sídlem Regionu Poodří. Současně v něm funguje ubytovací zařízení typu - turistické zařízení a penzion s celkovou kapacitou 56 míst a návštěvníkům je k dispozici informační centrum Regionu Poodří. Původní prostranství před zámkem uzavíral bývalý barokní hospodářský dvůr, z nějž se bohužel do dnešních dob zachovala jen jedna budova s dekorativním barokním štítem a okenními špaletami. Kolem zámku se rozkládal, a dnes je znovu obnoven, hodnotný přírodně krajinářský park s mnoha cennými stromy.

Žermanická přehrada je údolní nádrž na řece Lučině u Žermanic. Byla vybudována v letech 1951 až 1958 pro zásobení ostravského průmyslu provozní vodou. Na hráz bylo spotřebováno 116 600 m³ betonu. Je dlouhá 314 m a vysoká 38 m. Vodní plocha zabírá 248 ha a celkový objem přehrady činí 25 300 000 m³ vody. Maximální hloubka je 28 m. V důsledku stavby přehrady byly zatopeny vesnice Horní a Dolní Soběšovice.

Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v malebném údolí řeky v lázních Teplicích nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, dále tzv. gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice s celoroční stálou teplotou 14°C. Byly objeveny v roce 1912 a pro veřejnost jsou zpřístupněny od roku 1926. Nedaleko jeskyní se nachází nejhlubší propast České republiky „Hranická propast". Její suchá část, do níž lze volně nahlédnout, má hloubku -69,5 metru, v zatopené části je nejnovějším měřením z roku 2012 potvrzena hloubka dalších -373 m. Celková hloubka je tedy zatím -442,5 metru, dna dosud nebylo dosaženo.