Apartmány Helena Žiaková

Ve 13. století byl v neprostupném pralese postaven strážní hrad Nové Hrady. Jeho historie je velmi zajímavá.. Kromě toho, že byl za dob husitských válek vypálen, došlo zde také k výbuchu střelného prachu. Ten se vzňal při bouři, když do hradu udeřil blesk. Koncem 16. století už tak dost zdemolovaný hrad postihlo silné zemětřesení. Chvíli se dokonce uvažovalo i o jeho demolici. Naštěstí se tak nestalo a novohradský hrad byl nakonec opraven. Protože nedaleko něj později vyrostl nový empírový zámek, hrad ztratil svou úlohu a byl využíván pouze pro hospodářské účely. Koncem 18. století byla přestavěna jeho věž, ve které byl zřízen rodinný archív posledních majitelů, rodu Buquoyů. Po druhé světové válce přešel hrad do majetku státu. Dnes si návštěvníci hradu Nové Hrady mohou prohlédnout dvě prohlídkové trasy – hrad a byt panského úředníka. Expozice hradu je převážně věnována historii rodu Buquoyů. V prvním patře hradní věž je zajímavá expozice původní rodové knihovny s více než 15000 ks knih a také expozice buquoyského sklářství. Na novohradském hradě se každoročně konají různé kulturní a společenské akce a také svatby.

Starobylé sídlo rodu Rožmberků na dlouhém ostrohu nad řekou Vltavou bylo založeno v polovině 13. století. Jen málo hradů se svou krásou a atmosférám dokáží vyrovnat hradu Rožmberk. Dominantou byla vysoká věž Jakobínka, která se zachovala, když hrad v roce 1522 zničil požár. Interiéry na hradě Rožmberku jsou cenným dokladem o období romantismu druhé poloviny 19. století, ale i zajímavým svědectvím o dávnější minulosti. Hlavním „architektem“ hradních interiérů byl Jiří Jan Jindřich Buquoy, který většinu cenných sbírek nashromáždil vášnivou sběratelskou činností v letech 1843 – 1855. Deset pokojů na prohlídkové trase je zařízeno převážně novogotickým mobiliářem, ale jsou tu například i čtyři sekretáře pocházející ze 17. století a další jednotlivé zajímavé kusy. Vystavené obrazy pocházejí z 15. až 18. století, některé z nich mají značnou uměleckou cenu. Lze si prohlédnout rovněž portréty několika členů rodu, po kterém se hrad jmenuje. Svou souhrnnou kvalitou vyniká vybavení zbrojnice s četnými exponáty z třicetileté války. V kapli hradu Rožmberk a v jeho Rytířském sále se dochovala původní renesanční výzdoba.

Hrad Landštejn, jak již napovídá název, byl pomezní pevností na neklidné českorakouské hranici a střežil zemskou stezku do Vitorazska. Landštejn je mohutný hrad s románským jádrem, rozšířený pozdně goticky a renesančně. Roku 1771 byl zničen požárem a opuštěn. V posledních letech proběhla jeho rekonstrukce. Nejstarší jádro, vybudované patrně podle podunajských vzorů, bylo vystavěno v románském slohu. Má tvar nepravidelného pětiúhelníku s mohutnými hranatými věžemi na severní a jižní straně. I přesto, že je Landštejn částečně rekonstruovaným objektem, o interiérech v pravém slova smyslu zde příliš hovořit nelze. Patrné jsou zbytky výzdoby kaple, která byla nejvýstavnější místností původního románského hradu; za pozornost stojí i kamenická výzdoba jádra. Z vyhlídkové věže hradu Landštejn je krásný pohled na lesnatou krajinu České Kanady. 1 km od hradu stojí románský kostel v Pomezí s částečně odkrytými románskými malbami. V červenci a srpnu každý víkend probíhají v areálu hradu šermířská klání, hudební nebo hudební a divadelní vystoupení a jiné zajímavé akce, které rozhodně stojí za návštěvu.

Chráněná krajinná oblast Blanský les byla vyhlášena v roce 1990 a zaujímá plochu 212,35 km². Většina území spadá do okresu Český Krumlov, menší část na severu a západě do okresů České Budějovice a Prachatice. Jedná se o pozoruhodně zachovalý krajinný celek v podhůří Šumavy s četnými cennými lokalitami.

Vodní dílo Hněvkovice s Hněvkovickou přehradou a přehradní nádrží a spodním vývarem a úpravami odtokového koryta je vodní dílo (VD) vybudované na řece Vltavě v letech 1980-2010. Spolu s Vodním dílem Kořensko jsou nejnovějšími stupni Vltavské kaskády. S vlastní betonovou částí přehrady bylo započato v roce 1986 a skončeno v roce 1991. Součástí komplexu vodního díla však jsou i dřívější zemní práce, vytyčení a úpravy zátopové oblasti, postavení příjezdových silnic, trafostanic, vodovodů, kanalizací, stěhování několik tisíc obyvatel do nových bytů a bourání jejich domovů, stěhování květeny a flory, hydrogeologické a přírodovědné výzkumy, náhrady lesních porostů, bourací práce a dokumentace od přípravy až po uvedení do provozu a napuštění přehradní nádrže na projektovanou hodnotu. Přehradní hráz se nachází zhruba 4 km vzdušnou čarou na jih od města Týn nad Vltavou v okrese České Budějovice. VD bylo primárně vybudována jako zdroj technologické vody pro elektrárnu Temelín. Dále je využíváno k energetickým a rekreačním účelům, vodním sportům a sportovnímu rybolovu.