Ubytování Babicovi Hovězí

Popis Fotogalerie Ceník Rezervace Mapa Kontakt Body zájmu Okolí
noimage

Kraj: Zlínský kraj

Okres: Vsetín

Typ: Chalupa

Rekreační oblast: Beskydy

Hory: Beskydy

Město: Hovězí

Ulice: Hovězí 287

Cena od 200 Kč

Nabízíme ubytovací služby v údolí poklidné vesnice s názvem Hovězí, která se nachází nedaleko města Vsetín ve Zlínském kraji.

Nacházíme se v oblasti Valašských Beskyd, které jsou vyhlášené pro sportovní vyžití, turistiku i kulturu. Proto nebudete mít nouzi o vyplnění svého volného času různými aktivitami.

Požadavek na rezervaci

Adresa

Ulice: Hovězí 287

Město: Hovězí

PSČ: 75601

GPS: 49°19'6"N,18°4'28"E

Kontaktní informace

Kontaktní formulář

Kontrolní kód
Vzdálenost: 21.94 km
1369387392_CHKO beskydy logo.jpg
Důvodem vyhlášení byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a také mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s tímto územím. Význam přírodní hodnoty chráněné krajinné oblasti Beskydy je podtržen vyhlášením 50 maloplošných chráněných území, územním překrytím CHKO s mezinárodně významným ptačím územím a s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a v neposlední řadě i jejím nadregionálním rekreačním významem. Na několika místech jsou chráněna původní luční a lesní společenstva. Celé území se skládá ze tří orografických celků: Moravskoslezských Beskyd, Rožnovské brázdy a Vsetínských vrchů na území Moravskoslezského a Zlínského kraje.
Vzdálenost: 24.99 km
1369749590_Rozhledna-Čarták1.jpg
Na konci hřebene Vsackých Beskyd, tam kde se stýkají horské hřebeny Moravskoslezských Beskyd a Javorníků, se nachází rozhledna Čarták. Výška rozhledny je 27 metrů a naskýtá se z ní nádherný výhled na Beskydy (Radhošť, Smrk, Lysou horu, Travný, Kněhyni), na celý hřeben Javorníků, Malou a Velkou Fatru, při jasném počasí až k Tatrám. Poblíž rozhledny se nachází pramen Vsetínské Bečvy a rozhledna je také v blízkosti hraničního přechodu na Slovensko – Bumbálka. V zimních měsících je rozhledna z bezpečnostních důvodů a pro nedostupnost uzavřena. Vede tudy žlutě značená turistická trasa.
Vzdálenost: 30.64 km
1369746890_b1_229.jpg
Hrad ve Štramberku, stojící na skalnatém vrcholu tzv. Zámeckého kopce, tvoří výraznou dominantu nejen malebného lašského městečka Štramberk, nad jehož severozápadním okrajem historického centra se tyčí, ale převážně celého kraje. Z kdysi mohutného středověkého hradu se do dnešních dob zachovalo několik mohutných hradebních zdí hlavně vnitřního hradu a především rekonstruovaná strážní hradní věž – bergfrit, přestavěná na počátku 20. století na turistickou rozhlednu. Trůba – jak je věž ve zdejším kraji lidově nazývána, se stala jakýmsi symbolem kdysi mohutného hradu, krásného města i zdejšího malebného regionu. Mnohé turistické publikace a průvodci neznalí regionu často chybně dle lidového pojmenování věže nazývají celý hrad – hrad Štramberská trúba, což je naprosto nesprávné.  Na hrad vedou dvě možné cesty. První, možná i pro cyklisty, je krkolomná dlážděná cestička vedoucí z hlavního náměstí kolem štramberského kostela a množství malebných lidových maloměstských domů, často dřevěných či polodřevěných, a druhou, sloužící převážně pro pěší, je kamenné schodiště vedoucí z jihozápadního nároží náměstí až ke hradu. Samotný hrad nabízí návštěvníkům posezení a občerstvení v chatě dr. Hrstky na místě většího hradního paláce a v Jaroňkově útulně v prostoru vnitřního hradu, která slouží zároveň jako prodejna suvenýrů a vstupenek na hradní věž. Hradní věž, 40 m vysoká, je přístupná po tříramenném dřevěném schodišti až na vysunutý dřevěný vyhlídkový ochoz, z něhož se návštěvníku naskytne nádherný pohled na městečko Štramberk s náměstím pod hradem, vrcholy Kotouč a Bílá hora, na masív Beskyd, Starojický kopec s hradem a tzv. Moravskou bránu. Za prohlídku stojí nejenom hrad a výšlap na Trúbu nýbrž i samotné městečko Štramberk se zachovalým historickým půdorysem a klikatými úzkými uličkami jež jsou lemovány množstvím dochovaných maloměstských domů, často dřevěných či polodřevěných na úzkých středověkých parcelách. Ne nadarmo se Štramberku říká „Lašský betlém“. Je s podivem, že soubor města s jeho historickým centrem a hradem nad náměstím nebyl doposud nominován na zapsání do seznamu UNESCO (zřejmě je daleko od centralizovaných pražských úředníků). Návštěvník by při návštěvě města neměl opomenout ani na výšlap na rozhlednu na Bílé hoře nad městem, ani na prohlídku známé jeskyně Šipka nad štramberskými Národními sady a v neposlední řadě prohlídku nového arboreta a botanické zahrady na úpatí Bílé hory.
Vzdálenost: 32.68 km
1369991386_Stausee_Sance.jpg
Vodní nádrž Šance je údolní přehradní nádrž na horním toku řeky Ostravice v Moravskoslezských Beskydech, vybudovaná v letech 1964 až 1969. Název je odvozen od vrchu Šance (576 m) na levém břehu poblíž hráze. Při stavbě přehrady byla mj. zatopena centrální část obce Staré Hamry a zrušena železniční trať v úseku Ostravice-Bílá; silnice do Bílé musela být přeložena na estakádu ve svahu nad levým břehem. Hlavním účelem přehrady, situované pod řídce zalidněnou oblastí uprostřed Beskyd, je v současnosti shromažďování zásob pro výrobu pitné vody v úpravně Nová Ves ve Frýdlantu nad Ostravicí. Nádrž proto podléhá hygienické ochraně a koupání i jiné rekreační aktivity jsou v ní zakázány. Důležitým vedlejším využitím je regulace průtoku a ochrana před povodněmi.
Vzdálenost: 33.62 km
1369835622_zbrasovske 1.jpg
Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v malebném údolí řeky v lázních Teplicích nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, dále tzv. gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice s celoroční stálou teplotou 14°C. Byly objeveny v roce 1912 a pro veřejnost jsou zpřístupněny od roku 1926. Nedaleko jeskyní se nachází nejhlubší propast České republiky „Hranická propast". Její suchá část, do níž lze volně nahlédnout, má hloubku -69,5 metru, v zatopené části je nejnovějším měřením z roku 2012 potvrzena hloubka dalších -373 m. Celková hloubka je tedy zatím -442,5 metru, dna dosud nebylo dosaženo.
Vzdálenost: 36.78 km
1369745350_stavela_cz_malenovice_hrad_m002.jpg
Hrad Malenovice patří mezi nejvýznamnější historické památky zlínského regionu. Nalezneme ho ve Zlíně, v místní části Malenovice a vypíná se na západním výběžku Tlusté hory. Byl postaven na původním feudálním sídle a to v gotickém slohu ve 2.polovině 14.století za moravského markraběte Jana Jindřicha. Během první poloviny 16.století došlo k přestavění hradu do renesanční podoby rytířem Václavem Tetourem z Tetova. Po bitvě na Bílé hoře byly Malenovice vypáleny. Následně byl objekt barokně upraven. Posledním majitelem se stal šlechtický rod Šternberků. Návštěvníci si mohou prohlédnout nejen hradní interiéry s tzv. Malovaný sál, ale i pozdně gotickou klenbu s dochovanými nápisy z 1.poloviny 16.století,. V areálu hradu Malenovice se nachází domácí kaple s výmalbou z poloviny 18.století a zařízení kanceláře malenovického velkostatku. Zpřístupněna je také hradní věž. Konají se zde koncerty, divadelní představení i vystoupení skupin historického šermu.
Vzdálenost: 39.35 km
1369752950_127.jpg
Přímo ve středu Bartošovic, naproti místního farního kostela, se nachází hlavní dominanta obce, nedávno zrekonstruovaný a novotou zářící zámek. Dispozice čtyř křídlého zámku vykazuje složitý stavební vývoj. Zámek vznikl renesanční přestavbou starší tvrze někdy v 15. století, která se doposud ve hmotě zámku uchovala. Mnoha přestavbami a úpravami vznikl současný objekt s pseudorenesančními a pseudogotickými prvky. V interiérech zámku se zachovalo mnoho původních historických architektonických prvků: klenutí, dřevěné obložení, balustrády schodišť, malovaný strop a jiné prvky. Zámek, který byl vyhlášena kulturní památkou, je dnes v majetku obce a stal se sídlem Regionu Poodří. Současně v něm funguje ubytovací zařízení typu - turistické zařízení a penzion s celkovou kapacitou 56 míst a návštěvníkům je k dispozici informační centrum Regionu Poodří. Původní prostranství před zámkem uzavíral bývalý barokní hospodářský dvůr, z nějž se bohužel do dnešních dob zachovala jen jedna budova s dekorativním barokním štítem a okenními špaletami. Kolem zámku se rozkládal, a dnes je znovu obnoven, hodnotný přírodně krajinářský park s mnoha cennými stromy.
Vzdálenost: 43.28 km
1369387702_CHKO bílé karpaty.jpg
Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena 3. listopadu 1980 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín (tehdy Gottwaldov). Má rozlohu 715 km². Osu CHKO tvoří pohraniční pohoří Bílé Karpaty. Jižně od města Strážnice zasahuje do CHKO Dolnomoravský úval a v oblasti východně od města Luhačovice je součástí CHKO Vizovická vrchovina. Jedná se o bilaterální CHKO, kdy česká část má délku 70 km, orientaci severovýchod-jihozápad a leží v nadmořské výšce 175 - 970 m. Slovenská CHKO Biele Karpaty byla založena v roce 1979 a má rozlohu 435 km². Bílé Karpaty představují mimořádnou oblast mezi našimi velkoplošnými chráněnými územími především proto, že jsou nejvyšším pohořím jihozápadního okraje vlastního karpatského horského systému. Celá oblast, ale zejména její jižní část, byla po mnoho staletí kultivována člověkem. Přesto, nebo právě proto se zde dochovaly mimořádně cenné přírodní hodnoty a na mnoha místech lze hovořit o harmonické krajině. Pro tyto přírodní a krajinné kvality byly Bílé Karpaty v rámci programu Člověk a biosféra (MAB) organizace UNESCO dne 15.4. 1996 zařazeny mezi evropské biosférické rezervace. Svým charakterem mohou Bílé Karpaty sloužit jako modelové území pro koexistenci zájmů ochrany přírody s hospodářskými aktivitami respektujícími ekologickou únosnost území a jeho přírodní podmínky. Rozsáhlá historická odlesnění v Bílých Karpatech měla velmi často charakter krajinářských úprav citlivě využívajících zdejších přírodních podmínek. Výsledkem jsou tisíce hektarů jedinečných květnatých luk s roztroušenými dřevinami, představující dnes typický krajinný ráz Bílých Karpat. Z přírodovědného hlediska jsou tyto květnaté karpatské louky pozoruhodné především bohatostí rostlinných společenstev s vysokým zastoupením kriticky ohrožených druhů rostlin. Díky tomu patří k nejcennějším lučním biotopům Evropy a jsou studijní plochou světového významu. Dalším neméně cenným prvkem jsou rozsáhlé lesní komplexy v centrální a severní části pohoří z celou řadou typických prvků karpatské květeny i fauny.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit