Body zájmu

Hrad Kadaň nalezneme uprostřed jednoho z našich nejúchvatnějších měst, města Kadaně. Město a tedy i samotný hrad se nalézá nedaleko Karových Varů v oblasti západních či také severozápadních Čech. Hrad Kadaň i město byly založeny kolem poloviny 13. století Přemyslem Otakarem II. Hrad byl vystavěn na okraji skalnatého srázu nad protékající řekou Ohří. V roce 1362 ale nešťastnou náhodou město vyhořelo a s městem byl poškozen i gotický hrad. Po jeho brzké obnově byl Hrad Kadaň dobit husity a sláva středověkého hradu začíná ustupovat do zapomnění. V 18. století vzbudil hrad zájem v panovnici Marii Terezii, která ho nechala přebudovat na vojenská kasárna. Hrad Kadaň však opět vyhořel, ale i přes jeho neuvěřitelnou smůlu byl středověký hrad opět opraven. Hrad Kadaň má typický čtvercový půdorys, v jejímž každém rohu se tyčila věž. Do dnešních dnů se pouze zachovala jedna věž do výšky 2. patra a u ostatních věží jejich půdorysy. Nedávno byl hrad důkladně zrekonstruován, dostal novou fasádu a střechu. V jeho východním křídle naleznete obřadní síň, internetovou kavárnou a knihovnu. Další hradní část je využívána jako dům s pečovatelskou službou. I přes rány osudu dosud, snad jako zázrakem, hrad Kadaň stojí. Přijďte se na něj podívat a současně obdivovat malebné, stejnojmenné městečko. Po prohlídce Hradu si následně můžete zajít třeba do kina. Doporučit vám můžeme nedaleké a vyhledávané kino Hvězda. Tak mnoho příjemných zážitků s Hradem Kadaň, ale i v kině Hvězda.

Vodní nádrž Přísečnice je přehradní nádrž v okrese Chomutov, v nadmořské výšce 732,8 metrů, na náhorní planině středních Krušných hor. Má plochu 362 hektarů, průměrná hloubka je okolo 50 metrů. Nejvyšší hloubka je 57,6 metrů. Nádrž slouží k zásobování měst v podkrušnohorské pánvi pitnou vodou. Přehradu napájí Přísečnický potok a přívodní štolu vedený potok Černá voda. Odtok z přehrady pokračuje na německé území a vlévá se do říčky Zschopau. V zaplavené oblasti stálo staré krušnohorské hornické město Přísečnice, které bylo v letech 1973 až 1974 zbouráno. Kvůli zřízení 1. ochranného pásma musely být zbourány i obce Dolina, Kotlina a Rusová. Stavba 50 metrů vysoké sypané hráze začala v letech 1969 až 1970 a přehrada byla napuštěna v roce 1976. Projekt přehrady vypracoval Hydroprojekt Praha; provozovatelem je podnik Povodí Ohře v Chomutově.

Vodní nádrž Nechranice je s rozlohou 1338 ha pátá největší přehradní nádrž České republiky a také přehradní nádrž s nejdelší sypanou přehradní hrází ve střední Evropě (3280 m). Leží v severních Čechách v okrese Chomutov, mezi městy Kadaň, Chomutov a Žatec. Levá (severní) část nádrže i celá hráz spadá do katastrálního území Březno u Chomutova (do nějž patří i vesnice Nechranice nacházející se bezprostředně pod hrází), jižní část nádrže je rozdělena do katastrálních území Vikletice, Vadkovice a Poláky (patřících k obci Chbany). Na západní a severozápadní straně končí u břehu nádrže katastrální území obce Rokle a kadaňské katastrální území Tušimice. Byla vybudována na řece Ohři v letech 1961 až 1968, zejména jako zdroj vody pro nedaleké elektrárny v Tušimicích. V současnosti je především využívána k rekreaci. Její část byla vyhlášena Ptačí oblastí a je součástí soustavy Natura 2000. Výstavba a zatopení byla příčinou zániku těchto obcí: Běšice, Chotěnice, Čermníky, Dolany, Drahonice, Lomazice.