Body zájmu

Obec Barchov se nachází 20 km západně od Hradce Králové a 8 km jižně od Nového Bydžova. Barokní zámek postavený v roce 1737 Kryštofem Norbertem Voračickým z Paběnic. Zámek byl postaven jako podélná jednopatrová budova, se středním dvoupatrovým rizalitem, vrcholícím v trojúhelníkovém štítě, hlavním průčelím obrácený do zahrady. V současné době je v rukou skupiny restituentů, potomků posledního majitele a od té doby velice chátrá. Zámek je veřejnosti nepřístupný.

Přímo ve středu Bartošovic, naproti místního farního kostela, se nachází hlavní dominanta obce, nedávno zrekonstruovaný a novotou zářící zámek. Dispozice čtyř křídlého zámku vykazuje složitý stavební vývoj. Zámek vznikl renesanční přestavbou starší tvrze někdy v 15. století, která se doposud ve hmotě zámku uchovala. Mnoha přestavbami a úpravami vznikl současný objekt s pseudorenesančními a pseudogotickými prvky. V interiérech zámku se zachovalo mnoho původních historických architektonických prvků: klenutí, dřevěné obložení, balustrády schodišť, malovaný strop a jiné prvky. Zámek, který byl vyhlášena kulturní památkou, je dnes v majetku obce a stal se sídlem Regionu Poodří. Současně v něm funguje ubytovací zařízení typu - turistické zařízení a penzion s celkovou kapacitou 56 míst a návštěvníkům je k dispozici informační centrum Regionu Poodří. Původní prostranství před zámkem uzavíral bývalý barokní hospodářský dvůr, z nějž se bohužel do dnešních dob zachovala jen jedna budova s dekorativním barokním štítem a okenními špaletami. Kolem zámku se rozkládal, a dnes je znovu obnoven, hodnotný přírodně krajinářský park s mnoha cennými stromy.

Jde o dvoukřídlovou budovu s užší jednopatrovou východní a širší dvoupatrovou západní částí. V 1. patře východního křídla se dochoval sál s kazetovým stropem (tzv. kazetový sál) s vyobrazení všech českých madon od Antonína Häuslera z roku 1914. Sálu vévodí freska Narození Páně od Bóžy Dvořáka, na základě motivů a dispozic Mikoláše Alše. Přízemí tvoří lomové neomítnuté zdivo, jednotlivá patra jsou vyzdobena renesančními sgrafity (psaníčka a postavy vojáků) z 2. poloviny 16. století, které byly zrestaurovány roku 1910. V severní části hradu se nachází bašta, bezprostředně sousedící s opatstvím. V 1. patře v minulosti bývala kaple sv. Kříže z 15. století, v 17. století prošla úpravou a byla zasvěcena Nalezení sv. Kříže. V 18. století došlo k jejímu obnovení a Jan Kalina a S. Nosecký ji vyzdobili freskami. V současné době je zrušená a zachovaly se pouze křížová a valová klenba, lunety a štuková výzdoba ze 17. století.

Rozhledna je součástí naučné stezky "Příroda a lesy Pošumaví" (2,2 km, 9 zastavení) která začíná v areálu zámku Chanovice s rozlehlým parkem anglického typu, vede zdejšími lesy k rozhledně a dále ke skanzenu lidové architektury, odkud turisty dovede zpět do města.

Jedlová (německy Tannenberg) je hora na severu České republiky, v Ústeckém kraji, ve východní části okresu Děčín, na jihu Šluknovského výběžku, v katastrálním území obce Jiřetín pod Jedlovou. Leží 7 km jihozápadně od Varnsdorfu a 2 km jihozápadně od centra Jiřetína. Hora má nadmořskou výšku 774 metrů. Je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor a jedná se o mohutnou znělcovou kupu. Název hory byl odvozen z původního porostu, který byl tvořen jedlemi prostoupenými smrky, dnes zde převažují smrky a na vrcholu též buky. Lesní porost velmi poškodily imise v 70. a 80. letech 20. století. Přesto na Jedlové žije řada ohrožených živočišných druhů. Na úpatí hory pracovaly také dvě sklářské hutě. První z nich stávala ve 14. století na území dnešní osady Rozhled. Sklárna Rollhütte, která stávala na jižní straně, patřila mezi významné české sklárny přelomu 17.–18. století. Na jižním úpatí se nachází bývalý pískovcový lom. Od 2. poloviny 19. století je Jedlová oblíbeným turistickým cílem. Na vrcholu hory je rozhledna z roku 1891, výletní restaurace a pomník básníka Friedricha Schillera. Přibližně 1 km východně od vrcholu hory se nachází zřícenina hradu Tolštejn. Jedlová je využívána k provozování zimních sportů, na vrchol hory vede lyžařský vlek.