Body zájmu

Přímo ve městě Táboře nad řekou Lužnicí naleznete pozůstatky hradu Hradiště, který se nazýval také Kotnov. Hrad postupem času zanikl, jediným jeho pozůstatkem je mohutná věž, která je přístupná a slouží jako vyhlídková (25 m vysoká, 155 schodů). Před věží stojí objekt pozdně gotické Bechyňské brány, kde je expozice Husitského muzea.

Hrad Landštejn, jak již napovídá název, byl pomezní pevností na neklidné českorakouské hranici a střežil zemskou stezku do Vitorazska. Landštejn je mohutný hrad s románským jádrem, rozšířený pozdně goticky a renesančně. Roku 1771 byl zničen požárem a opuštěn. V posledních letech proběhla jeho rekonstrukce. Nejstarší jádro, vybudované patrně podle podunajských vzorů, bylo vystavěno v románském slohu. Má tvar nepravidelného pětiúhelníku s mohutnými hranatými věžemi na severní a jižní straně. I přesto, že je Landštejn částečně rekonstruovaným objektem, o interiérech v pravém slova smyslu zde příliš hovořit nelze. Patrné jsou zbytky výzdoby kaple, která byla nejvýstavnější místností původního románského hradu; za pozornost stojí i kamenická výzdoba jádra. Z vyhlídkové věže hradu Landštejn je krásný pohled na lesnatou krajinu České Kanady. 1 km od hradu stojí románský kostel v Pomezí s částečně odkrytými románskými malbami. V červenci a srpnu každý víkend probíhají v areálu hradu šermířská klání, hudební nebo hudební a divadelní vystoupení a jiné zajímavé akce, které rozhodně stojí za návštěvu.

Ve 13. století byl v neprostupném pralese postaven strážní hrad Nové Hrady. Jeho historie je velmi zajímavá.. Kromě toho, že byl za dob husitských válek vypálen, došlo zde také k výbuchu střelného prachu. Ten se vzňal při bouři, když do hradu udeřil blesk. Koncem 16. století už tak dost zdemolovaný hrad postihlo silné zemětřesení. Chvíli se dokonce uvažovalo i o jeho demolici. Naštěstí se tak nestalo a novohradský hrad byl nakonec opraven. Protože nedaleko něj později vyrostl nový empírový zámek, hrad ztratil svou úlohu a byl využíván pouze pro hospodářské účely. Koncem 18. století byla přestavěna jeho věž, ve které byl zřízen rodinný archív posledních majitelů, rodu Buquoyů. Po druhé světové válce přešel hrad do majetku státu. Dnes si návštěvníci hradu Nové Hrady mohou prohlédnout dvě prohlídkové trasy – hrad a byt panského úředníka. Expozice hradu je převážně věnována historii rodu Buquoyů. V prvním patře hradní věž je zajímavá expozice původní rodové knihovny s více než 15000 ks knih a také expozice buquoyského sklářství. Na novohradském hradě se každoročně konají různé kulturní a společenské akce a také svatby.

Ranně gotický hrad je významnou památkou a nachází se na okraji vyvýšeniny nad řekou Otavou, v západní časti stejnojmenného města. Hrad byl vybudován písecko-zvíkovskou stavební hutí v 13.století. Hrad Písek byl dokončen roku 1306 za přispění Přemysla Otakara II. Objekt měl obranný i reprezentativní charakter. Václav IV. zde vydal první česky psanou listinu. Vypukl veliký požár a hrab byl rovněž poškozen, proto se po roce 1547 uvádí jako pustý. Písek postupně upadal a přestavoval se na objekty jiného charakteru, např. kasárny či sladovny. Na východní části později vznikla radnice. Poslední dochovanou částí. Poslední dochovanou částí hadu je Královský palác spolu s Rytířským sálem, kde se dochovaly nástěnné gotické malby z 15.století. Rovněž zde nalezneme arkádovou chodbu s křížovou klenbou. V areálu hradu, jehož částí byly v minulosti upraveny na pivovar a též na vojenské kasárny, sídlí dnes Prachaňské muzeum s rozsáhlými regionálními sbírkami např. nerostné bohatství, rybářství.

Starobylé sídlo rodu Rožmberků na dlouhém ostrohu nad řekou Vltavou bylo založeno v polovině 13. století. Jen málo hradů se svou krásou a atmosférám dokáží vyrovnat hradu Rožmberk. Dominantou byla vysoká věž Jakobínka, která se zachovala, když hrad v roce 1522 zničil požár. Interiéry na hradě Rožmberku jsou cenným dokladem o období romantismu druhé poloviny 19. století, ale i zajímavým svědectvím o dávnější minulosti. Hlavním „architektem“ hradních interiérů byl Jiří Jan Jindřich Buquoy, který většinu cenných sbírek nashromáždil vášnivou sběratelskou činností v letech 1843 – 1855. Deset pokojů na prohlídkové trase je zařízeno převážně novogotickým mobiliářem, ale jsou tu například i čtyři sekretáře pocházející ze 17. století a další jednotlivé zajímavé kusy. Vystavené obrazy pocházejí z 15. až 18. století, některé z nich mají značnou uměleckou cenu. Lze si prohlédnout rovněž portréty několika členů rodu, po kterém se hrad jmenuje. Svou souhrnnou kvalitou vyniká vybavení zbrojnice s četnými exponáty z třicetileté války. V kapli hradu Rožmberk a v jeho Rytířském sále se dochovala původní renesanční výzdoba.