Penzion U Fousů

Hrad Roštejn je pozdně gotickým strážním hradem stojícím na skalnatém vrcholku Jihlavských vrchů. Vybudování Roštejna je datováno do 1.poloviny 14.století pány z Hradce. Budova byla přebudována na renesanční lovecký hrádek s rozlehlou oborou v 70.letech 16.století. K požáru budovy došlo v roce 1915. Následné opravy započaly v roce 1958. Celý areál Roštejna je přístupný veřejnosti již od roku 1969. V interiérech můžeme vidět unikátní nástěnné malby, dobový nábytek, expozice keramiky, cínu, řezbářství, kamenictví a lovectví. Dále je zde k vidění i sedmimetrový lidový betlem doplněný přírodninami.Typickým rysem těchto betlemů jsou ve velké míře přírodní materiály. Skládají se ze tří částí, z terasovitého města, zbořeniště s jesličkami a krajinou. Interiéry hradu s trámovými stropy, renesančními krby a další původní výbavou patří k nejoriginálněji zachovalým.Výjimečné jsou původní nástěnné malby erbů v Erbovním sále a rostlin v Botanickém sále a koně v sále Etnografie. Z věže hradu Roštejn se nabízí daleký výhled do okolí a na Telč. V hradní kapli nebo nádvoří je možnost svatebního obřadu.

Areál zámečku s přilehlými objekty byl založen rodem Collaltů v hlubokých kněžických a jestřebských lesích, byl vystavěn v letech 1815-17 v klasicistním slohu. Tento lovecký zámeček byl používán coby náhrada opuštěné myslivny v nedalekých Chaloupkách. Nyní je areál v soukromém vlastnictví, slouží k rekreaci a k příležitostným akcím (např. svatbám).

Jde o dvoukřídlovou budovu s užší jednopatrovou východní a širší dvoupatrovou západní částí. V 1. patře východního křídla se dochoval sál s kazetovým stropem (tzv. kazetový sál) s vyobrazení všech českých madon od Antonína Häuslera z roku 1914. Sálu vévodí freska Narození Páně od Bóžy Dvořáka, na základě motivů a dispozic Mikoláše Alše. Přízemí tvoří lomové neomítnuté zdivo, jednotlivá patra jsou vyzdobena renesančními sgrafity (psaníčka a postavy vojáků) z 2. poloviny 16. století, které byly zrestaurovány roku 1910. V severní části hradu se nachází bašta, bezprostředně sousedící s opatstvím. V 1. patře v minulosti bývala kaple sv. Kříže z 15. století, v 17. století prošla úpravou a byla zasvěcena Nalezení sv. Kříže. V 18. století došlo k jejímu obnovení a Jan Kalina a S. Nosecký ji vyzdobili freskami. V současné době je zrušená a zachovaly se pouze křížová a valová klenba, lunety a štuková výzdoba ze 17. století.

Původně gotický hrad byl postaven v polovině 13. století na rozsáhlém skalisku, podle kterého byl také pojmenován. První písemné zmínky jsou z let 1316 a 1318. V letech 1327 až 1504 je Kámen královským lenním hradem. Od roku 1523 hrad téměř 200 let vlastnila jedna z větví významného českého rodu Malovců. V polovině 16. století dosáhlo panství Kámen největšího rozmachu. K hradu patřilo stejnojmenné městečko a deset poddanských vsí. Z maloveckých držitelů se do historie Kámenu nejvýznamněji zapsal rytíř Jan Kryštof Malovec (držel hrad od roku 1640). Za něho byl hrad znovu přestavován, bylo vystavěno jižní obytné křídlo a vstupní věž (1673). Na západním okraji vsi dal vystavět ranně barokní kapli Panny Marie Sedmibolestné a v ní zřídil rodinnou hrobku. V průběhu 18. a 19. století se držitelé hradu a panství rychle střídali a hrad ztrácel na svém významu. Po roce 1948 byl hrad poslednímu majiteli Antonínu Fleissigovi vyvlastněn. Státním kulturním majetkem byl Kámen prohlášen v roce 1953. V letech 1964 až 2002 byl hrad Kámen zřizován ONV, později Okresním úřadem v Pelhřimově.  Od 1. 1. 2003 byl hrad Kámen samostatnou  příspěvkovou organizací Kraje Vysočina a od roku 2011 se hrad Kámen stal pobočkou Muzea Vysočiny Pelhřimov.

Hrad Lipnice se nachází na vyvýšenině nad městem Lipnice nad Sázavou a jedním z nejmohutnějších českých šlechtických hradů. Lipnice byly založeny kolem roku 1310 mocnými pány z Lichtenburka. Přestavěn byl na počátku 16.století rodinou Trčků z Lípy. Rod Trčků přestavil hrad na významnou gotickou residenci. Lipnice patřila mnoha významným šlechtickým rodům i českým knížatům. Renesanční přestavby se dočkala budova v 2. polovině 16.století. V kapli hradu Lipnice byli vysvěceni první husitští kněží. Objekt pomalu chátral a vyhořel. Částečně byl hrad opraven ve 20.století. Budova nabízí návštěvníkům monumentální hradní architekturu s mimořádnou sbírkou gotických kamnových kachlů, gotickou i barokní hradní kapli sv. Vavřince. Najdeme zde mohutné hradní sklepení se zbytky středověké hodovní síně, hlubokou studnou a bývalým vězením. Z hradu Lipnice je krásná vyhlídka do dalekého kraje, které je spjat se spisovatelem Jaroslavem Haškem.

Hrad Landštejn, jak již napovídá název, byl pomezní pevností na neklidné českorakouské hranici a střežil zemskou stezku do Vitorazska. Landštejn je mohutný hrad s románským jádrem, rozšířený pozdně goticky a renesančně. Roku 1771 byl zničen požárem a opuštěn. V posledních letech proběhla jeho rekonstrukce. Nejstarší jádro, vybudované patrně podle podunajských vzorů, bylo vystavěno v románském slohu. Má tvar nepravidelného pětiúhelníku s mohutnými hranatými věžemi na severní a jižní straně. I přesto, že je Landštejn částečně rekonstruovaným objektem, o interiérech v pravém slova smyslu zde příliš hovořit nelze. Patrné jsou zbytky výzdoby kaple, která byla nejvýstavnější místností původního románského hradu; za pozornost stojí i kamenická výzdoba jádra. Z vyhlídkové věže hradu Landštejn je krásný pohled na lesnatou krajinu České Kanady. 1 km od hradu stojí románský kostel v Pomezí s částečně odkrytými románskými malbami. V červenci a srpnu každý víkend probíhají v areálu hradu šermířská klání, hudební nebo hudební a divadelní vystoupení a jiné zajímavé akce, které rozhodně stojí za návštěvu.

Chýnovská jeskyně je národní přírodní památka ležící v katastrálním území obce Dolní Hořice východně od Tábora, která představuje nejvýznamnější a nejrozsáhlejší krasový útvar jižních Čech. Nachází se zde pestré střídání barevných amfibolitů a vápenců, nicméně oproti jiným krasovým jeskyním je bez výraznější krápníkové výzdoby. Na území dnešního Česka se jednalo o první zpřístupněnou jeskyni. Objevena byla v roce 1863 při práci v selském kamenolomu, k jejímu zpřístupnění došlo v roce 1868, tedy již 5 let po objevení. Celková délka jeskynního systému je více než 1200 metrů (jiný zdroj uvádí k roku 2007 délku 1400 m), ale celkový rozsah nebyl ještě přesně určen. Na lokalitě stále probíhá speleologický výzkum, který téměř každoročně přináší nové poznatky. Výzkum probíhající v nepřístupných částech během 80. a 90. let 20. století odhalil trvale zatopené rozsáhlé prostory s drúzami křemene. Oblast jeskyně je taktéž významnou mineralogickou lokalitou společně s blízkou přírodní rezervací Pacova hora, kde bylo objeveno a popsáno více než 60 druhů minerálů. Jeskyně je vyjma zimních měsíců přístupná pro veřejnost. Okruh pro návštěvníky je dlouhý 220 m s nejnižším bodem trasy v hloubce 42 m pod povrchem země. Prohlídka zabere přibližně 40 minut a je zpoplatněna. V zimních měsících je jeskynní komplex významným zimovištěm zástupců letounů, a to především netopýra řasnatého (Myotis nattereri), který zde má největší přirozené zimoviště v Čechách a i v Evropě.

Hrad Ledeč nad Sázavou nejdete na vápencové skále tyčící se nad stejnojmenným městem, v blízkosti řeky Sázavy. Stavba pochází z poloviny 13. století a řadí se mezi nejstarší šlechtická sídla v republice. Hrad Ledeč nechali jeho tehdejší majitelé v 16. století přestavět na renesanční zámek a na konci 17. století se dočkal další přestavby, tentokrát v barokním slohu. V druhé polovině 19. století hrad Ledeč nad Sázavou zachvátil obrovský požár, který stavbu poničil natolik, že už se jí nepodařilo uvést do původního stavu. Po druhé světové válce byl hrad převeden do vlastnictví státu. Kromě zajímavých detailů architektury, jako jsou sgrafitová psaníčka a renesanční klenby, můžete obdivovat také sbírky Městského muzea sídlícího v prostorách hradu. Městské muzeum vystavuje numismatické sbírky, sbírky zbraní a další zajímavé expozice zabývající se archeologií, řemesly a etnografií. Nedaleko hradu Ledeč se nachází 32metrů vysoká věž, ze které je krásný výhled do okolí a letohrádek ze 17. století.

Zámek se nachází v areálu bývalého zemědělského družstva. Dostanete se k němu, když pojedete po silnici II/347 z Světlé nad Sázavou na Habry a v Bačkově u kapličky odbočíte vpravo. Dnes chátrající pozdně barokní jednopatrový zámek z 2. poloviny 18. stol. obsahuje ve svém zdivu nejspíše i starší panská sídla původně zde stojící. Zámek je obdélníkového tvaru s mansardovou střechou. Jeho fasáda je členěna římsami a lizénami. Sklepy jsou zaklenuty cihlovou klenbou (pozůstatek původní tvrze), přízemí převážně valenými klenbami a patro je plochostropé. Přístavba úzkého křídlo při západní straně zámku je mladší, snadno rozpoznatelná, neboť je kryta valbovou střechou. Zámek využívalo zemědělské družstvo, nejprve jako kanceláře a později jako sklady, ale o opravy se příliš nestaralo. Dnes je zámek již v soukromých rukou, ale novému majiteli se zřejmě nedostává peněz na opravu a do zámku zatéká.

Vodní nádrž Švihov (známá spíše pod názvem vodní nádrž Želivka) je vodárenskou nádrží na řece Želivce, která slouží jako zdroj pitné vody pro středočeskou oblast včetně Prahy. Jedná se o největší vodárenskou nádrž v České republice a ve střední Evropě.

Chráněná krajinná oblast Blaník (CHKO Blaník) byla vyhlášena 29. prosince 1981. Je to nejmenší CHKO v České republice. Její rozloha je 40,31 km2. Nejvyšším bodem CHKO Blaník je vrchol Velkého Blaníku (638 m n. m.), naopak nejnižší bod je tok řeky Blanice v Ostrově (366 m n. m.). CHKO Blaník se nachází ve Středočeském kraji, jižně od města Vlašim. Největší obec v CHKO jsou Louňovice pod Blaníkem, kde také sídlí správa CHKO.

Jordán je vodní nádrž v Táboře o ploše přes 51 ha. Vznikl roku 1492 přehrazením Košínského potoka a je nejstarší přehradní nádrží v Česku. Jeho původním účelem bylo zásobování města pitnou vodou, později začal být využíván i k chovu ryb. Pro obtížnost vypouštění (naposledy v roce 1830) nebo technicky náročné výlovy dlouhou sítí (prováděné do poloviny 20. století) se upustilo od většího chovu ryb a nádrž sloužila a slouží převážně jen sportovním rybářům[p 1] a rekreaci. Jeho sypaná hráz je vysoká 20 m a 284 m dlouhá, zadržuje asi 3 milióny krychlových metrů vody. Největší hloubka je 12,5 metru. Z nádrže vytéká Tismenický potok, na kterém se těsně pod hrází nachází 18 m vysoký Jordánský vodopád. Na Košínském potoce, pod vodní nádrží Košín I. se těsně před Jordánem nachází ještě jedna malá přehrada Malý Jordán.

Přímo ve městě Táboře nad řekou Lužnicí naleznete pozůstatky hradu Hradiště, který se nazýval také Kotnov. Hrad postupem času zanikl, jediným jeho pozůstatkem je mohutná věž, která je přístupná a slouží jako vyhlídková (25 m vysoká, 155 schodů). Před věží stojí objekt pozdně gotické Bechyňské brány, kde je expozice Husitského muzea.