Opevněný objekt při jižních hradbách Kutné Hory se záhy po svém pravděpodobném založení kolem r. 1300 stává centrem hospodářské politiky – Václav II. sem z celého království stahuje provozy doposavad menších a poněkud roztroušených mincoven, vzniká pražský groš. Kolem nádvoří městského hradu jsou rozesety jednotlivé mincařské dílny, tzv. šmitny. Nad nimi erby měst, odkud byla výroba přesunuta. Svoje přízvisko „Vlašský“ získává od florentských mistrů. Koncem 12. stol. probíhá přestavba oválného areálu v pohodlnější residenci Václava IV., vzniká dvoupatrový palác, vež a prostor královské pokladnice. Za vlády Vladislava Jagelonského vyrostl nový mincmistrovský dům. V první polovině 16. stol. mincovna ztrácí svůj monopol – výroba mincí se opět rozšiřuje i do dalších měst. Zároveň ustává ražba grošů, přichází totiž čas tolarů. Postupný pokles těžby stříbra vyústil r. 1727 v uzavření mincovny, areál chátrá. Až koncem 19. stol. je bývalý hrad odkoupen městem a neogoticky upraven arch. Ludvíkem Láblerem. Výsledek jeho práce je stejně sporný, jako např. u nymburských hradeb.
Během asi půlhodinové prohlídky navštívíte prostory královské pokladnice, kde jsou k vidění ukázky zde ražených mincí. Získáte také základní přehled o způsobu jejich výroby. Součástí expozice je replika mincířské kovárny, dále kaple Václava IV., ocitnete se též v dodnes svému účelu sloužící zasedací síni pánů radních.