Apartmány Hopp

Malostranský hřbitov se nachází v Praze na rozhraní Smíchova a Košíř. Byl založen v roce 1680 za morové epidemie a náležel k malostranskému kostelu sv. Václava (zbořenému v 18. století). O založení se zasloužil např. lékař a profesor Josef Bohumír Mikan. Jedním z prvních pohřbených byl Tomáš Jan Pešina z Čechorodu[zdroj?], český katolický duchovní, dějepisec a spisovatel, který zemřel právě roku 1680 při oné morové epidemii. Nejprve zde byly postaveny kaple sv. Rocha (1703) a Nejsvětější Trojice (1715), později kostel Nejsvětější Trojice (1831-1837). V roce 1787 učinila reforma Josefa II. z malostranského hřbitova městské pohřebiště pro celý levý břeh Vltavy (tj. Hradčany, Malou Stranu a později Smíchov). Později, když byl hřbitov obklopen zástavbou, byl v roce 1884 uzavřen a jeho funkci převzal hřbitov na Malvazinkách. Malostranský hřbitov údajně inspiroval Jana Nerudu při psaní sbírky básní Hřbitovní kvítí. Kvůli ochraně před vandaly je v současnosti hřbitov uzavřen a vstup je možný pouze po předchozí domluvě.

Vodní nádrž Vrané byla postavena v letech 1930–1936 jako první část vltavské kaskády. Jejím hlavním účelem je regulace odtoku vltavské kaskády. Její maximální hloubka je 10,5 m.

Chráněná krajinná oblast Český kras byla vyhlášena v roce 1972 na rozloze 128 km² k ochraně nejcennější části barrandienské pánve. Nachází se mezi Prahou (Radotínem) a Berounem. Jde o území tvořené převážně prvohorními usazeninami (vápenci, břidlicemi) silurského a devonského stáří s četnými krasovými jevy včetně jeskyní patřících k největším v Čechách. Přes svou malou nadmořskou výšku, která se pohybuje od 208 m n. m. (hladina Berounky) do 499 m n. m. (vrch Bacín), se zde vytvořil velmi pestrý členitý reliéf, zejména díky erozní činnosti Berounky a jejích přítoků, jejichž údolí mají mnohdy kaňonovitý ráz. V oblasti se vyskytuje cenná teplomilná květena i zvířena, rovněž se zde nalézá velké množství cenných geologických profilů a světově významných nalezišť zkamenělin. Lesní společenstva dubových hájů s velmi bohatě rozvinutým bylinným patrem si mnohde zachovala svůj přirozený ráz. V nejhodnotnějších oblastech byla vyhlášena maloplošná zvláště chráněná území, ze kterých rozlohou největší je Národní přírodní rezervace Karlštejn (1546 ha).

Jedná se o mohutný, středověký, gotický hrad stojící na vápencové skále, jenž se nachází v okrese Beroun, což je asi 30km od hlavního města Prahy. Hrad Karlštejn naleznete uprostřed malebné krajiny Českého krasu. Český kras je jedním z chráněných krajinných oblastí. V okolí hradu naleznete vinice a hluboké, většinou listnaté lesy, ale také například golfová hřiště či jiné atrakce na ukrácení vašeho volného času. Národní kulturní památka, hrad Karlštejn, byl vybudován Karlem IV. a to v letech 1348 – 1357 jako důstojné panovnické sídlo. Z počátku toto gotické sídlu bylo vybudováno za účelem uložení říšských korunovačních klenotů a svatých ostatků, později zde byly uchovávány i české korunovační klenoty. Hrad má 4 základní části na výškově odstupňovaných terasách. Hlavní dominantou Karlštejna je především Velká věž. Zde se nachází nejcennější a nejvzácnější prostory celého hradu i celých Čech. Stěny jsou zdobeny polodrahokamy. Zlacená klenba pak představuje hvězdnou oblohu se stříbrným měsícem a zlatým sluncem. Vstup do této kaple je bohužel omezen, proto je třeba si předem rezervovat vstupenku. Dále se zde nachází např. Císařský palác, Mariánská věž, vstupní brána, studniční věž či purkrabství. Malebná krajina Českého krasu a nádhera gotického hradu Karlštejn přímo vybízí k delšímu pobytu zde. K těmto účelům zde naleznete širokou nabídku ubytování. Své služby pro Vaše pohodlné ubytování zde nabízí řada hotelů, penzionů, ale i kempů.

Vodní nádrž Štěchovice byla postavena v letech 1938–1944 jako druhá část Vltavské kaskády.

V Týnci nad Sázavou stojí hrad s románskou rotundou a gotickou věží. Na hradě sídlí Městské muzeum - je zde stálá expozice týnecké kameniny, románské sklepení a archeologická expozice, pořádají se zde různé další výstavy, koncerty, věž slouží jako vyhlídková a také - což je pro mnohé překvapení - je již po mnoho let letoviskem netopýrů. Za návštěvu stojí také nedaleký hrad Zbořený Kostelec.

Koněpruské jeskyně se nalézají uvnitř návrší Zlatý kůň nad obcí Koněprusy v CHKO Český kras asi 5 km jižně od okresního města Beroun. Koněpruské jeskyně jsou nejdelší jeskynní systém v Čechách. Jedná se o rozsáhlý třípatrový jeskynní systém budovaný v devonských vápencích s výškovým rozdílem mezi jednotlivými patry asi 70 m. Nejdříve bylo objeveno v roce 1950 střední patro jeskyní, a to zcela náhodou, při odstřelu v místním lomu. Koněpruské jeskyně byly z větší části zpřístupněny v roce 1959. Rozlohou nejmenší je horní patro a nejrozsáhlejší je střední patro. Spodní, nezpřístupněné patro leží v hloubce asi 70 m pod povrchem a má charakter chodbovitého systému. Bylo vytvořeno dešťovou vodou, která do něj proniká komíny a puklinami a postupně rozpouští vápencovou horninu, čímž dává vzniku krasu a krasových jevů. Zvláštností jsou zde tzv. Koněpruské růžice, které obsahují opál. Minulý rok[kdy?] se[kdo?] tam počítali netopýři a ukázalo se, že jich tam je okolo tří set. V systému Koněpruských jeskyní bylo nalezeno velké množství zvířecích kostí z doby před 600 000 – 13 000 lety a také lidské kosti patřící druhu Homo sapiens sapiens staré asi 13 000 let. Někdy v letech 1469 – 1472 byla v horním patře v činnosti penězokazecká dílna, ve které se vyráběly falešné mince.

Vodní nádrž Slapy je přehradní nádrž na řece Vltavě u obce Slapy ve Středočeském kraji. Podle rozlohy (1162,6 ha) je šestou největší přehradou v České republice. Má hloubku 58 m a hladina se nachází v nadmořské výšce 271 m.

Tam, kde se dochovaly hrad a zámek zároveň, bývá zpravidla mladší sídlo turistickou veřejností opomíjeno. Dobříš představuje v tomto ohledu jednu z výjimek: místní zámek je pozoruhodný jak svojí rokokovou architekturou, tak krásnou francouzskou zahradou, která s objektem sousedí. Městečko Dobříš je dobře dostupné všemi druhy dopravy ze nedaleké Prahy, takže představuje ideální cíl rodinného výletu pro velké množství lidí. Ti mohou v případě zájmu navštívit i blízký (veřejnosti nepřístupný) hrad Vargač, i když ten bude v tomto případě skutečně hrát až druhé housle. Ve 13. století vystavěn na místě staršího sídla lovčí hrádek Vargač. Přestavěn Karlem IV. na vrcholně gotický hrad, který byl sídlem úřadu lovčího. Za husitských válek vypálen, potom v rukou zástavních držitelů. Zchátral v 2. polovině 16. století, poté obnoven, poškozen za třicetileté války. Od roku 1630 v majetku Mansfeldů. Vyhořel roku 1720 a byl přestavěn na sýpku. V současnosti je budova v soukromém vlastnictví rodiny Kocíkových a je veřejnosti nepřístupná.

Nad řekou Jizerou na vysokém táhlém ostrohu je možné spatřit zámek Benátecký, který je krásně vidět z dálnice Praha-Ml.Boleslav, kdy v noci bývá osvěteln. V zámku je umístěno muzeum. Nedaleko naleznete zříceninu hradu Dražice.

Středověký, gotický hrad Křivoklát se nalézá v oblasti Křivoklátských lesů v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. První zmínky o Křivoklátu jsou jako o loveckém hradu ve 12. století. Ten byl ale Přemyslovci, zvláště Václavem I. a Přemyslem Otakarem II., přestavěn na masivní gotický hrad. Hrad Křivoklát byl v době své slávy znám jako sídlo českých králů a kněžích. V prostředí Křivoklátu strávil své dětství i Karel IV., na hrad se později vrátil, aby zde světlo světa spatřila jeho dcera Markéta. Hrad Křivoklát ale často zachvátil oheň a tak byl využíván jako obávaná věznice. Chátrání hradu později zabránil rod Jagellonců jeho renovací. Křivoklát je jedním z našich nejvýznamnějších hradů a národní kulturní památkou. Půdorys hradního areálu má trojúhelný tvar. Dominantu hradu Křivoklát tvoří dvě věže a to 12m vysoká, válcová Velká věž a hranolová věž Hubertka. Křivoklát v sobě ukrývá řadu cenných, pozdně goticky upravených místností, jako je např. velkolepí Královský sál, rytířský sál, knihovna, černá kuchyně, bohaté muzeum a obrazárna. Jelikož byl hrad v minulosti obávaným vězením můžete dále obdivovat vězeňské kopky, mučírnu i samotné mučící nástroje. Ubytování na Křivoklátsku je vaše dobrá volba. V okolí hradu se klikatí četné naučné stezky, jenž vám umožní získat nový rozhled a příjemně strávené chvíle v uklidňující zeleni Křivoklátských lesů. Ubytování Křivoklát vám zde dozajista nabízí četné hotely, penziony a jiné ubytovny.

Točník je zříceninou hradu postavenou ve Středočeském kraji, 2 km severně od města Žebrák. Zřícenina patří mezi nejpůsobivější hradní zříceniny u nás. Hrad byl založen králem Václavem IV. jako reprezentativní královské sídlo a to na konci 14.století. První roky 15.století znamenaly pro hrad zlatou éru. Po Václavově smrti zdědil zámek jeho bratr Zikmund, který zde přečkal husitskou revoluci. Zámek chvíli vlastnil Jiří z Poděbrad. Začátkem 16.století. zde pobýval Vladislav Jagelonský. Později byl přestavěn do renesanční podoby a do komplexu přibyla studna. Na konci 16.století byl prodán rodině Lobkowitzů. Během třicetileté války sloužil hrad Točník jako úkryt okolnímu lidu. Po válce již nebyl trvale osídlen a postupně se proměňoval ve zříceninu. Dnes je hrad majetkem státu. V prostorách bývalé sakristie si můžete prohlédnout expozici typologie hradní architektury. Hrady Točník a Žebrák spolu tvoří ojedinělé dochované souhradí v zemích českých. Cestu do hradního kopce zpříjemňuje pohled na třešňový sad s hospodářskými zvířaty. Na hradě se koná celá řada zajímavých kulturních akcí.

Hrad Český Šternberk, rodné sídlo významného českého rodu pánů ze Šternberka, dodnes zdobí lesnatý hřeben v romantickém údolí Sázavy. Není patrně v české historii panského sídla, jehož současný majitel by pocházel ze stejného rodu jako jeho středověký stavebník. Hrad Český Šternberk je objekt velmi atraktivní, který lze doporučit každému turistovi; zvláště, když je jeho návštěvu možné spojit s jinými zajímavými památkami v okolí, např. Ratajemi s hradem Pirkštejnem, věhlasným sázavským klášterem či vzdálenějším Konopištěm.

Kokořín je nejromantičtější hrad v České republice. Hrad se nachází zhruba 10 kilometrů severovýchodně od Mělníka. Počátky hradu spadají do 14.století a jsou spjaty s pražským purkrabím Hynkem Berkou z Dubé. V roce 1426 byl hrad dobyt a poničen husity. Po husitských válkách Kokořín střídal své majitele. Od roku 1544 je hrad pustý. Další jeho osud zhoršilo rozhodnutí císaře Ferdinanda II., aby byl zařazen mezi prokleté hrady (hrady, které se nesměly udržovat). V roce 1894 byla zřícenina zakoupena pražským podnikatelem Václavem Špačkem. Jeho syn hrad pak nechal novogoticky zrekonstruovat. Hrad Kokořínnyní patří rodině Špačků. Kokořín přitahoval mnoho umělců. V minulosti byl častokrát namalován jako romantická zřícenina. Patřil také k oblíbeným místům Karla Hynka Máchy. Dominantou hradu je 38 m vysoká vyhlídková věž, upravená na vyhlídku. Ochozem po cimbuří se dá celý hrad obejít. K hradu Kokořín se váže řada pověstí o loupeživých rytířích. Pár metrů od hradu najdeme Máchovu skála.

Dojedete-li z Litoměřic do Slaného, cesta Budyní Vás povede přímo okolo tohoto zajímavého vodního hradu. I když samotný hrad, který se nám dodnes dochoval je jen menší částí původní vznešené stavby, určitě stojí za krátké zastavení. Původně se jednalo o pravidelnou čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu s uzavřeným nádvořím, obehnanou hradbou. V současnosti zde mimo jiné můžete navštívit Jandovo muzeum s ojedinělou alchymistickou dílnou. Alchymistická dílna Jana Zajíce z Hazmburka, kterého jeho pokusy připravily o majetek, je umístěna přímo v prostorech, kde své pokusy prováděl. Můžete se pokusit za pomoci pana Kvasničky, asi 1 m vysoké pískovcové sochy umístěné na rohu křídla zámku hned proti vstupní bráně, najít poklad, jak o něm vypráví místní pověst. Nebo zajít do restaurace nedaleko hradu, kde nejen dobře vaří, ale ve vstupním prostoru si můžete prohlédnou přehled historie budovy. 

Bečváry jsou poprvé uváděny v roce 1265 jako majetek Horyny z Bečvář. V 16. století se staly součástí panství Červený Hrádek. V roce 1564 je a další dvě vsi zdědil Karel Časta Myška ze Žlunic, který z nich vytvořil panství. V roce 1591 Bečváře získal Jaroslav Myška, který zde v roce 1603 vybudoval tvrz. V roce 1627 ves získal Jan Oktavain Kinský ze Vchynic. Za třicetileté války Bečváře zpustly, tvrz sloužila jako stodola. V roce 1738 Bečváry získal Jiří Hillebrandt z Prandau, ten v letech 1749 – 50 vybudoval v místě tvrze zámek. Není doloženo, do jaké míry přitom použil zdi či materiál tvrze. Již tehdy zámek získal svoji čtyřkřídlou dispozici se vstupním průčelím obráceným na západ. Dříve, než stavbu dokončil, prodal Jiří Hillebrandt z Prandau Bečváry roku 1763 císařovně Marii Terezii, která je obratem darovala generálu Arnoštu Gideonu Laudonovi. Ten v letech 1766 – 1774 stavbu zámku dokončil. Plány dostavby vytvořil architekt Jan Josef Wirch, provedl ji český stavitel italského původu Ignác Jan Nepomuk Palliardi. V roce 1776 přesídlil Laudon do Rakouska a panství prodal královské komoře. V roce 1780 panství získal arcivévoda Karel Ludvík, který dal rozšířit park a vystavět dnes již neexistující nový zámek. V roce 1824 zámek získala měšťanská rodiny Lišků a od ní na konci 19. století Klára Frengelová, která zde zemřela v roce 1942. Jejím dědicům zámek – tehdy už zchátralý – stát zkonfiskoval v roce 1945. Zámek sloužil archivu ČSAV. V roce 1995 zámek koupil hudebník Robert Kodym, který jej postupně opravuje.

Vodní nádrž Kamýk je přehradní nádrž na řece Vltavě u obce Kamýk nad Vltavou v okrese Příbram. Přehrada byla postavena jako součást tzv. Vltavské kaskády v letech 1957–1962, pro vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Orlík. Jejími dalšími účely jsou: ochrana před povodněmi, vyrovnání průtoků, energetika, nalepšení průtoků a rekreace. Je vybavena vodní elektrárnou se čtyřmi Kaplanovými turbínami o celkovém instalovaném výkonu 4×10 MW, která byla uvedena do provozu v roce 1961. Provoz vodní elektrárny je dálkově řízen z centrálního dispečinku nádrže ve Štěchovicích.

Dobře zachovaný komplex pozdně středověkých budov na skalnatém návrší nad obcí, výrazná dominanta okolní krajiny. Raně gotické jádro ze 13. století bylo do dnešní podoby rozšířeno za Purkarta z Janovic koncem 14. století a rozšířeno a upraveno za Václava Leopolda z Lobkovic v polovině 17. století. Roku 1678 postavil architekt Antonio della Porta jihozápadní předhradí s branou a mostem, který nahradil dřívější dřevěný. Vlastní hrad tvoří věžovitý západní palác ze 13. a 14. století, zčásti s renesančními sgrafity, a menší rovněž gotický východní palác s kaplí, mezi nimiž je lichoběžníkovité nádvoří. Celek je obklopen parkánem a hradbou. Dolní hrad na jihozápadě z 2. poloviny 15. století s věží je spojen mostem a branou, a byl rozšířen v 17. století. Hrad byl vrácen v restituci a opraven, pro veřejnost není přístupný.