Arabela - Penzion U Čarodějnic

Hrad Landštejn, jak již napovídá název, byl pomezní pevností na neklidné českorakouské hranici a střežil zemskou stezku do Vitorazska. Landštejn je mohutný hrad s románským jádrem, rozšířený pozdně goticky a renesančně. Roku 1771 byl zničen požárem a opuštěn. V posledních letech proběhla jeho rekonstrukce. Nejstarší jádro, vybudované patrně podle podunajských vzorů, bylo vystavěno v románském slohu. Má tvar nepravidelného pětiúhelníku s mohutnými hranatými věžemi na severní a jižní straně. I přesto, že je Landštejn částečně rekonstruovaným objektem, o interiérech v pravém slova smyslu zde příliš hovořit nelze. Patrné jsou zbytky výzdoby kaple, která byla nejvýstavnější místností původního románského hradu; za pozornost stojí i kamenická výzdoba jádra. Z vyhlídkové věže hradu Landštejn je krásný pohled na lesnatou krajinu České Kanady. 1 km od hradu stojí románský kostel v Pomezí s částečně odkrytými románskými malbami. V červenci a srpnu každý víkend probíhají v areálu hradu šermířská klání, hudební nebo hudební a divadelní vystoupení a jiné zajímavé akce, které rozhodně stojí za návštěvu.

Hrad Roštejn je pozdně gotickým strážním hradem stojícím na skalnatém vrcholku Jihlavských vrchů. Vybudování Roštejna je datováno do 1.poloviny 14.století pány z Hradce. Budova byla přebudována na renesanční lovecký hrádek s rozlehlou oborou v 70.letech 16.století. K požáru budovy došlo v roce 1915. Následné opravy započaly v roce 1958. Celý areál Roštejna je přístupný veřejnosti již od roku 1969. V interiérech můžeme vidět unikátní nástěnné malby, dobový nábytek, expozice keramiky, cínu, řezbářství, kamenictví a lovectví. Dále je zde k vidění i sedmimetrový lidový betlem doplněný přírodninami.Typickým rysem těchto betlemů jsou ve velké míře přírodní materiály. Skládají se ze tří částí, z terasovitého města, zbořeniště s jesličkami a krajinou. Interiéry hradu s trámovými stropy, renesančními krby a další původní výbavou patří k nejoriginálněji zachovalým.Výjimečné jsou původní nástěnné malby erbů v Erbovním sále a rostlin v Botanickém sále a koně v sále Etnografie. Z věže hradu Roštejn se nabízí daleký výhled do okolí a na Telč. V hradní kapli nebo nádvoří je možnost svatebního obřadu.

Areál zámečku s přilehlými objekty byl založen rodem Collaltů v hlubokých kněžických a jestřebských lesích, byl vystavěn v letech 1815-17 v klasicistním slohu. Tento lovecký zámeček byl používán coby náhrada opuštěné myslivny v nedalekých Chaloupkách. Nyní je areál v soukromém vlastnictví, slouží k rekreaci a k příležitostným akcím (např. svatbám).

Původně gotický hrad byl postaven v polovině 13. století na rozsáhlém skalisku, podle kterého byl také pojmenován. První písemné zmínky jsou z let 1316 a 1318. V letech 1327 až 1504 je Kámen královským lenním hradem. Od roku 1523 hrad téměř 200 let vlastnila jedna z větví významného českého rodu Malovců. V polovině 16. století dosáhlo panství Kámen největšího rozmachu. K hradu patřilo stejnojmenné městečko a deset poddanských vsí. Z maloveckých držitelů se do historie Kámenu nejvýznamněji zapsal rytíř Jan Kryštof Malovec (držel hrad od roku 1640). Za něho byl hrad znovu přestavován, bylo vystavěno jižní obytné křídlo a vstupní věž (1673). Na západním okraji vsi dal vystavět ranně barokní kapli Panny Marie Sedmibolestné a v ní zřídil rodinnou hrobku. V průběhu 18. a 19. století se držitelé hradu a panství rychle střídali a hrad ztrácel na svém významu. Po roce 1948 byl hrad poslednímu majiteli Antonínu Fleissigovi vyvlastněn. Státním kulturním majetkem byl Kámen prohlášen v roce 1953. V letech 1964 až 2002 byl hrad Kámen zřizován ONV, později Okresním úřadem v Pelhřimově.  Od 1. 1. 2003 byl hrad Kámen samostatnou  příspěvkovou organizací Kraje Vysočina a od roku 2011 se hrad Kámen stal pobočkou Muzea Vysočiny Pelhřimov.

Hrad Bítov je jednou z nejkrásnější památek Podyjí. Tyčí se vysoko nad přehradou na skále a je poblíž městečka Bítov a rozhledny Rumburak. K hradu vede cesta od parkoviště z kopce a přes padací most vejdeme cestou na nádvoří. Je zde několik mučících nástrojů k prohlédnutí, pokladna se suvenýry a možnost vybrat si z několika okruhů prohlídek. Hrad má krásnou výzdobu a upravované nádvoří. Je zde také pěkný výhled na přehradu.

Chýnovská jeskyně je národní přírodní památka ležící v katastrálním území obce Dolní Hořice východně od Tábora, která představuje nejvýznamnější a nejrozsáhlejší krasový útvar jižních Čech. Nachází se zde pestré střídání barevných amfibolitů a vápenců, nicméně oproti jiným krasovým jeskyním je bez výraznější krápníkové výzdoby. Na území dnešního Česka se jednalo o první zpřístupněnou jeskyni. Objevena byla v roce 1863 při práci v selském kamenolomu, k jejímu zpřístupnění došlo v roce 1868, tedy již 5 let po objevení. Celková délka jeskynního systému je více než 1200 metrů (jiný zdroj uvádí k roku 2007 délku 1400 m), ale celkový rozsah nebyl ještě přesně určen. Na lokalitě stále probíhá speleologický výzkum, který téměř každoročně přináší nové poznatky. Výzkum probíhající v nepřístupných částech během 80. a 90. let 20. století odhalil trvale zatopené rozsáhlé prostory s drúzami křemene. Oblast jeskyně je taktéž významnou mineralogickou lokalitou společně s blízkou přírodní rezervací Pacova hora, kde bylo objeveno a popsáno více než 60 druhů minerálů. Jeskyně je vyjma zimních měsíců přístupná pro veřejnost. Okruh pro návštěvníky je dlouhý 220 m s nejnižším bodem trasy v hloubce 42 m pod povrchem země. Prohlídka zabere přibližně 40 minut a je zpoplatněna. V zimních měsících je jeskynní komplex významným zimovištěm zástupců letounů, a to především netopýra řasnatého (Myotis nattereri), který zde má největší přirozené zimoviště v Čechách a i v Evropě.

Jde o dvoukřídlovou budovu s užší jednopatrovou východní a širší dvoupatrovou západní částí. V 1. patře východního křídla se dochoval sál s kazetovým stropem (tzv. kazetový sál) s vyobrazení všech českých madon od Antonína Häuslera z roku 1914. Sálu vévodí freska Narození Páně od Bóžy Dvořáka, na základě motivů a dispozic Mikoláše Alše. Přízemí tvoří lomové neomítnuté zdivo, jednotlivá patra jsou vyzdobena renesančními sgrafity (psaníčka a postavy vojáků) z 2. poloviny 16. století, které byly zrestaurovány roku 1910. V severní části hradu se nachází bašta, bezprostředně sousedící s opatstvím. V 1. patře v minulosti bývala kaple sv. Kříže z 15. století, v 17. století prošla úpravou a byla zasvěcena Nalezení sv. Kříže. V 18. století došlo k jejímu obnovení a Jan Kalina a S. Nosecký ji vyzdobili freskami. V současné době je zrušená a zachovaly se pouze křížová a valová klenba, lunety a štuková výzdoba ze 17. století.

Ve 13. století byl v neprostupném pralese postaven strážní hrad Nové Hrady. Jeho historie je velmi zajímavá.. Kromě toho, že byl za dob husitských válek vypálen, došlo zde také k výbuchu střelného prachu. Ten se vzňal při bouři, když do hradu udeřil blesk. Koncem 16. století už tak dost zdemolovaný hrad postihlo silné zemětřesení. Chvíli se dokonce uvažovalo i o jeho demolici. Naštěstí se tak nestalo a novohradský hrad byl nakonec opraven. Protože nedaleko něj později vyrostl nový empírový zámek, hrad ztratil svou úlohu a byl využíván pouze pro hospodářské účely. Koncem 18. století byla přestavěna jeho věž, ve které byl zřízen rodinný archív posledních majitelů, rodu Buquoyů. Po druhé světové válce přešel hrad do majetku státu. Dnes si návštěvníci hradu Nové Hrady mohou prohlédnout dvě prohlídkové trasy – hrad a byt panského úředníka. Expozice hradu je převážně věnována historii rodu Buquoyů. V prvním patře hradní věž je zajímavá expozice původní rodové knihovny s více než 15000 ks knih a také expozice buquoyského sklářství. Na novohradském hradě se každoročně konají různé kulturní a společenské akce a také svatby.