Zámek

Lipenská přehrada je umělé vodní dílo vybudované na horním toku Vltavy v letech 1952-59. Rozprostírá se v širokém údolí mezi šumavskými hřebeny. Svojí rozlohou se řadí mezi největší přehradu a největší vodní plochu na území České republiky. Většina Lipenské přehrady leží CHKO Šumava. Nádrž je dlouhá 44 km a v některých místech je široká až 10 km. Hráz přehrady je sypaná a nachází se v obci Lipno nad Vltavou. V nádrži se nachází několika menších ostrůvků a větší ostrov zvaný Tajvan. Přehrada je zásobárnou vody a zdrojem elektrické energie. Součástí přehrady je podzemní hydroelektrárna. Lipenská přehrada je ale především vyhledávaným místem rekreace a největší rekreační oblastí jižních Čech. Je rájem vodních sportů, rybaření a dalších vodních radovánek. Na Lipně je provozována lodní doprava, převozy u Horní Plané, u Černé a Frymburku. Značené cyklotrasy propojují oblast pravého břehu s levým, jsou napojené i na cyklotrasy se sousedním Rakouskem. Pro pěší jsou tady připravené značené turistické trasy. V zimě si můžete zabruslit na rozsáhlé a pravidelně kontrolované ploše jezera Lipno.

Babiččino údolí je chráněné území a národní kulturní památka v okrese Náchod. Název údolí je odvozen od románu Boženy Němcové Babička, jehož děj sem spisovatelka umístila. Jedná se o údolí Úpy severně od České Skalice poblíž zámku v Ratibořicích. Tuto krajinu Babiččiným údolím nazval poprvé roku 1878spisovatel Otakar Jedlička působící ve Smiřicích jako lékař. Roku 1952 prohlásilo tehdejší Ministerstvo školství, věd a umění toto údolí za krajinnou a národní rezervaci, roku 1978 pak bylo prohlášeno národní kulturní památkou. K nejnavštěvovanějším místům údolí patří Staré bělidlo, domek čp. 7 u Viktorčina splavu. Zde prožila Božena Němcová roku 1844 prázdniny se svými dětmi a v románu Babička sem přenesla své vzpomínky z dětství prožitého s její babičkou Marií Magdalénou Novotnou na starém panském bělidle pod zámkem v nedalekých Ratibořicích. Původní bělidlo nechala majitelka zámku Kateřina Zaháňská zbořit roku 1830. Po 2. světové válce byl domek čp. 7 vybaven dobovým lidovým nábytkem ze sbírek Muzea Boženy Němcové v České Skalici. Budova a okolí byly později dále upraveny roku 1970 při natáčení filmu Babička režiséra Antonína Moskalyka; jako připomínka románu zde stojí také sousoší babičky s dětmi a psy. Viktorčin splav za Starým bělidlem také v průběhu let změnil podobu; nejprve při stavbě zavodňovacích soustav v letech 1842 až 1848 a 1874 až 1875, později v rámci regulace toku Úpy ve 20. a 50. letech 20. století. Na místo původně dřevěného splavu bylo osazeno betonové a kamenné čelo - to bylo roku 1970 při natáčení filmu z důvodu obnovení staršího vzhledu obloženo kmeny stromů.

V urbanisticky i krajinářsky jedinečně umístěné obci v kopcovité krajině Českého středohoří se nachází soubor hodnotné zástavby lidové architektury, kde vedle sebe stojí stavby roubené, hrázděné i zděné. Interiérové i exteriérové expozice jsou prezentovány v několika objektech.Návsi vévodící barokní studna z r. 1695 byla převezena ze Střížovic u Ústí nad Labem.Zemědělská usedlost č.p. 61 - roubená patrová budova je částí komplexu staveb připomínající život a práci lidí na hospodářské usedlosti.Vesnický obchod - zděný patrový dům vystavěný v pol. 19. století s expozicí starého vesnického obchodu s mnoha cennými detaily. Vodní mlýn - malý vodní mlýn na horní pohon napájený z Lučního potoka. Vlastní obytný dům je patrová roubená stavba s roubeným přístavkem - mlýnicí.Nádraží - technická památka postavena k lokální dráze Velké Březno - Úštěk v roce 1890.V roce 1997 byla otevřena expozice staré vesnické školy.V zpřístupněném kostele sv. Maří Magdaleny budou příležitostné výstavy. Nejmladší skanzen v Čechách, jeho základem je stará historická vesnice v klínu kopců Českého středohoří. Pro muzejní účely jsou využity nejhodnotnější stavby středu obce a jejího okolí, které se průběžně doplňují o drobné přenášené objekty. Veřejnosti je zpřístupněn komplex roubené zemědělské usedlosti s interiérovými a exteriérovými expozicemi včetně unikátní teplovzdušné sušárny na ovoce. Dále expozice vesnické školy, starého obchodu a kostel s pravidelnými výstavami. Ve středu návsi stojí přenesená barokní studna a nedaleko pod vsí je malé nádraží s muzejní expozicí dopravy. Na bývalé zrušené trati se ve spodním úseku Velké Březno - Zubrnice plánuje občasný muzejní provoz. Opodál proti proudu potoka stojí malý roubený vodní mlýn.

Rozhledna Kuníček se nachází poblíž vesničky Kuníček v jižním svahu vrchu Hodětín nedaleko obce Petrovice. Místo je položeno asi 80 km jižně od Prahy v jižní části okresu Příbram.

Krkonošský národní park, též KRNAP, je chráněné území v severní části České republiky. Z velké části leží na severozápadu okresu Trutnov, ale zasahuje také do okresu Semily a Jablonec nad Nisou. Severní hranice parku je vedena po státní hranici, která ho současně odděluje od Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně Krkonoš. Hranice ochranného pásma dále pokračuje od Žacléře a pak po ose silnice I/14 k Mladým Bukům, Rudníku, Vrchlabí, Jilemnici, Vysokému nad Jizerou a ke Kořenovu.