Vodní nádrž Slapy je přehradní nádrž na řece Vltavě u obce Slapy ve Středočeském kraji. Podle rozlohy (1162,6 ha) je šestou největší přehradou v České republice. Má hloubku 58 m a hladina se nachází v nadmořské výšce 271 m.

Tam, kde se dochovaly hrad a zámek zároveň, bývá zpravidla mladší sídlo turistickou veřejností opomíjeno. Dobříš představuje v tomto ohledu jednu z výjimek: místní zámek je pozoruhodný jak svojí rokokovou architekturou, tak krásnou francouzskou zahradou, která s objektem sousedí. Městečko Dobříš je dobře dostupné všemi druhy dopravy ze nedaleké Prahy, takže představuje ideální cíl rodinného výletu pro velké množství lidí. Ti mohou v případě zájmu navštívit i blízký (veřejnosti nepřístupný) hrad Vargač, i když ten bude v tomto případě skutečně hrát až druhé housle. Ve 13. století vystavěn na místě staršího sídla lovčí hrádek Vargač. Přestavěn Karlem IV. na vrcholně gotický hrad, který byl sídlem úřadu lovčího. Za husitských válek vypálen, potom v rukou zástavních držitelů. Zchátral v 2. polovině 16. století, poté obnoven, poškozen za třicetileté války. Od roku 1630 v majetku Mansfeldů. Vyhořel roku 1720 a byl přestavěn na sýpku. V současnosti je budova v soukromém vlastnictví rodiny Kocíkových a je veřejnosti nepřístupná.

Vodní nádrž Štěchovice byla postavena v letech 1938–1944 jako druhá část Vltavské kaskády.

Vodní nádrž Kamýk je přehradní nádrž na řece Vltavě u obce Kamýk nad Vltavou v okrese Příbram. Přehrada byla postavena jako součást tzv. Vltavské kaskády v letech 1957–1962, pro vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Orlík. Jejími dalšími účely jsou: ochrana před povodněmi, vyrovnání průtoků, energetika, nalepšení průtoků a rekreace. Je vybavena vodní elektrárnou se čtyřmi Kaplanovými turbínami o celkovém instalovaném výkonu 4×10 MW, která byla uvedena do provozu v roce 1961. Provoz vodní elektrárny je dálkově řízen z centrálního dispečinku nádrže ve Štěchovicích.

Vodní nádrž Vrané byla postavena v letech 1930–1936 jako první část vltavské kaskády. Jejím hlavním účelem je regulace odtoku vltavské kaskády. Její maximální hloubka je 10,5 m.

Jedná se o mohutný, středověký, gotický hrad stojící na vápencové skále, jenž se nachází v okrese Beroun, což je asi 30km od hlavního města Prahy. Hrad Karlštejn naleznete uprostřed malebné krajiny Českého krasu. Český kras je jedním z chráněných krajinných oblastí. V okolí hradu naleznete vinice a hluboké, většinou listnaté lesy, ale také například golfová hřiště či jiné atrakce na ukrácení vašeho volného času. Národní kulturní památka, hrad Karlštejn, byl vybudován Karlem IV. a to v letech 1348 – 1357 jako důstojné panovnické sídlo. Z počátku toto gotické sídlu bylo vybudováno za účelem uložení říšských korunovačních klenotů a svatých ostatků, později zde byly uchovávány i české korunovační klenoty. Hrad má 4 základní části na výškově odstupňovaných terasách. Hlavní dominantou Karlštejna je především Velká věž. Zde se nachází nejcennější a nejvzácnější prostory celého hradu i celých Čech. Stěny jsou zdobeny polodrahokamy. Zlacená klenba pak představuje hvězdnou oblohu se stříbrným měsícem a zlatým sluncem. Vstup do této kaple je bohužel omezen, proto je třeba si předem rezervovat vstupenku. Dále se zde nachází např. Císařský palác, Mariánská věž, vstupní brána, studniční věž či purkrabství. Malebná krajina Českého krasu a nádhera gotického hradu Karlštejn přímo vybízí k delšímu pobytu zde. K těmto účelům zde naleznete širokou nabídku ubytování. Své služby pro Vaše pohodlné ubytování zde nabízí řada hotelů, penzionů, ale i kempů.

Chráněná krajinná oblast Český kras byla vyhlášena v roce 1972 na rozloze 128 km² k ochraně nejcennější části barrandienské pánve. Nachází se mezi Prahou (Radotínem) a Berounem. Jde o území tvořené převážně prvohorními usazeninami (vápenci, břidlicemi) silurského a devonského stáří s četnými krasovými jevy včetně jeskyní patřících k největším v Čechách. Přes svou malou nadmořskou výšku, která se pohybuje od 208 m n. m. (hladina Berounky) do 499 m n. m. (vrch Bacín), se zde vytvořil velmi pestrý členitý reliéf, zejména díky erozní činnosti Berounky a jejích přítoků, jejichž údolí mají mnohdy kaňonovitý ráz. V oblasti se vyskytuje cenná teplomilná květena i zvířena, rovněž se zde nalézá velké množství cenných geologických profilů a světově významných nalezišť zkamenělin. Lesní společenstva dubových hájů s velmi bohatě rozvinutým bylinným patrem si mnohde zachovala svůj přirozený ráz. V nejhodnotnějších oblastech byla vyhlášena maloplošná zvláště chráněná území, ze kterých rozlohou největší je Národní přírodní rezervace Karlštejn (1546 ha).

Dobře zachovaný komplex pozdně středověkých budov na skalnatém návrší nad obcí, výrazná dominanta okolní krajiny. Raně gotické jádro ze 13. století bylo do dnešní podoby rozšířeno za Purkarta z Janovic koncem 14. století a rozšířeno a upraveno za Václava Leopolda z Lobkovic v polovině 17. století. Roku 1678 postavil architekt Antonio della Porta jihozápadní předhradí s branou a mostem, který nahradil dřívější dřevěný. Vlastní hrad tvoří věžovitý západní palác ze 13. a 14. století, zčásti s renesančními sgrafity, a menší rovněž gotický východní palác s kaplí, mezi nimiž je lichoběžníkovité nádvoří. Celek je obklopen parkánem a hradbou. Dolní hrad na jihozápadě z 2. poloviny 15. století s věží je spojen mostem a branou, a byl rozšířen v 17. století. Hrad byl vrácen v restituci a opraven, pro veřejnost není přístupný.

Vodní nádrž Orlík je součást Vltavské kaskády v jižních a středních Čechách. Byla vybudována v letech 1954–1961 a přehradila tok řeky Vltavy u Solenice na Příbramsku. Nese jméno zámku Orlík, který kdysi vystupoval na skále nad hlubokým údolím Vltavy a dnes se nachází jen pár metrů nad hladinou přehradního jezera.

Koněpruské jeskyně se nalézají uvnitř návrší Zlatý kůň nad obcí Koněprusy v CHKO Český kras asi 5 km jižně od okresního města Beroun. Koněpruské jeskyně jsou nejdelší jeskynní systém v Čechách. Jedná se o rozsáhlý třípatrový jeskynní systém budovaný v devonských vápencích s výškovým rozdílem mezi jednotlivými patry asi 70 m. Nejdříve bylo objeveno v roce 1950 střední patro jeskyní, a to zcela náhodou, při odstřelu v místním lomu. Koněpruské jeskyně byly z větší části zpřístupněny v roce 1959. Rozlohou nejmenší je horní patro a nejrozsáhlejší je střední patro. Spodní, nezpřístupněné patro leží v hloubce asi 70 m pod povrchem a má charakter chodbovitého systému. Bylo vytvořeno dešťovou vodou, která do něj proniká komíny a puklinami a postupně rozpouští vápencovou horninu, čímž dává vzniku krasu a krasových jevů. Zvláštností jsou zde tzv. Koněpruské růžice, které obsahují opál. Minulý rok[kdy?] se[kdo?] tam počítali netopýři a ukázalo se, že jich tam je okolo tří set. V systému Koněpruských jeskyní bylo nalezeno velké množství zvířecích kostí z doby před 600 000 – 13 000 lety a také lidské kosti patřící druhu Homo sapiens sapiens staré asi 13 000 let. Někdy v letech 1469 – 1472 byla v horním patře v činnosti penězokazecká dílna, ve které se vyráběly falešné mince.

V Týnci nad Sázavou stojí hrad s románskou rotundou a gotickou věží. Na hradě sídlí Městské muzeum - je zde stálá expozice týnecké kameniny, románské sklepení a archeologická expozice, pořádají se zde různé další výstavy, koncerty, věž slouží jako vyhlídková a také - což je pro mnohé překvapení - je již po mnoho let letoviskem netopýrů. Za návštěvu stojí také nedaleký hrad Zbořený Kostelec.

Rozhledna Kuníček se nachází poblíž vesničky Kuníček v jižním svahu vrchu Hodětín nedaleko obce Petrovice. Místo je položeno asi 80 km jižně od Prahy v jižní části okresu Příbram.

Petrovice jsou připomínány roku 1219 v souvislosti s majiteli – Petrem a Obidenem z Petrovic. Poté se zde střídala řada majitelů. Mezi nejvýznamnější patřil Jakub Krčín z Jelčan, který větší část panství koupil roku 1601. Ve vlastnictví jeho rodu zůstaly Petrovice do roku 1628. Roku 1650 je daroval jejich tehdejší majitel, Jeníšek z Újezda, jezuitskému řádu. Ti si přestavěli vladyckou tvrz na barokní rezidenci. Jezuitům patřily Petrovice do zrušení řádu v roce 1773. Poté je spravoval c.k. studijní fond, který je 1806 prodal do šlechtických rukou. V 19. století byla residence přestavěna na novogotický zámeček. Nejvýznamnějším zásahem do podoby objektu byla přístavba nárožních věží s cimbuřím. Dnes v budově sídlí obecní úřad.

Točník je zříceninou hradu postavenou ve Středočeském kraji, 2 km severně od města Žebrák. Zřícenina patří mezi nejpůsobivější hradní zříceniny u nás. Hrad byl založen králem Václavem IV. jako reprezentativní královské sídlo a to na konci 14.století. První roky 15.století znamenaly pro hrad zlatou éru. Po Václavově smrti zdědil zámek jeho bratr Zikmund, který zde přečkal husitskou revoluci. Zámek chvíli vlastnil Jiří z Poděbrad. Začátkem 16.století. zde pobýval Vladislav Jagelonský. Později byl přestavěn do renesanční podoby a do komplexu přibyla studna. Na konci 16.století byl prodán rodině Lobkowitzů. Během třicetileté války sloužil hrad Točník jako úkryt okolnímu lidu. Po válce již nebyl trvale osídlen a postupně se proměňoval ve zříceninu. Dnes je hrad majetkem státu. V prostorách bývalé sakristie si můžete prohlédnout expozici typologie hradní architektury. Hrady Točník a Žebrák spolu tvoří ojedinělé dochované souhradí v zemích českých. Cestu do hradního kopce zpříjemňuje pohled na třešňový sad s hospodářskými zvířaty. Na hradě se koná celá řada zajímavých kulturních akcí.

Malostranský hřbitov se nachází v Praze na rozhraní Smíchova a Košíř. Byl založen v roce 1680 za morové epidemie a náležel k malostranskému kostelu sv. Václava (zbořenému v 18. století). O založení se zasloužil např. lékař a profesor Josef Bohumír Mikan. Jedním z prvních pohřbených byl Tomáš Jan Pešina z Čechorodu[zdroj?], český katolický duchovní, dějepisec a spisovatel, který zemřel právě roku 1680 při oné morové epidemii. Nejprve zde byly postaveny kaple sv. Rocha (1703) a Nejsvětější Trojice (1715), později kostel Nejsvětější Trojice (1831-1837). V roce 1787 učinila reforma Josefa II. z malostranského hřbitova městské pohřebiště pro celý levý břeh Vltavy (tj. Hradčany, Malou Stranu a později Smíchov). Později, když byl hřbitov obklopen zástavbou, byl v roce 1884 uzavřen a jeho funkci převzal hřbitov na Malvazinkách. Malostranský hřbitov údajně inspiroval Jana Nerudu při psaní sbírky básní Hřbitovní kvítí. Kvůli ochraně před vandaly je v současnosti hřbitov uzavřen a vstup je možný pouze po předchozí domluvě.

Hrad Zvíkov naleznete na skalním ostrohu nad soutokem českých řek Vltavy a Otavy. Zvíkov se nalézá nedaleko vesnice Zvíkovské Podhradí v Jihočeském kraji. Z hradu je nádherný výhled ze tří stran na rozsáhlou vodní plochu Orlické přehrady. Zvíkov byl pravděpodobně založen Přemyslem Otakarem I. Pověsti o hradu Zvíkově však vypráví, že hrad založil Praotec Čech pro svou dceru, která odešla se svým milým a usadila se na tomto místě. V roce 1234 byl pak hrádek Václavem I. A Přemyslem Otakarem II. výrazně rozšířen. Nejzachovalejší a zároveň nejstarší částí celého Zvíkovského hradu je monumentální Hlízová věž. Druhým jménem věže je též Markomanka. Postupně byly k hradu přistavěny ostatní věže, brány, jako je Písecká, opevnění a paláce. Významná je dále také kaple sv. Václava a to především díky freskám. Na Zvíkově si také nenechte ujít prohlídku Korunovační síně, kde po nějaký čas byli uloženy korunovační klenoty. Zajímavostí Zvíkova jsou dobře viditelné značky na kvádrech, ze kterých byl hrad postaven. Dříve se tvrdilo, že to jsou rarášci nebo germánské písmo runy. Dnes ale víme, že tyto značky vznikly díky stavbě při tahání samotných žulových kvádrů. O hradě Zvíkov se vypráví mnoho pověstí a je opředen spoustou tajemství. Neváhejte a vydejte se za nimi. K dokonalosti vaší dovolené vám nabízí své služby místní hotely, např. hotel Zvíkov.V hotelu Zvíkov se dozajista budete cítit jako v samotném hradu.

Středověký, gotický hrad Křivoklát se nalézá v oblasti Křivoklátských lesů v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. První zmínky o Křivoklátu jsou jako o loveckém hradu ve 12. století. Ten byl ale Přemyslovci, zvláště Václavem I. a Přemyslem Otakarem II., přestavěn na masivní gotický hrad. Hrad Křivoklát byl v době své slávy znám jako sídlo českých králů a kněžích. V prostředí Křivoklátu strávil své dětství i Karel IV., na hrad se později vrátil, aby zde světlo světa spatřila jeho dcera Markéta. Hrad Křivoklát ale často zachvátil oheň a tak byl využíván jako obávaná věznice. Chátrání hradu později zabránil rod Jagellonců jeho renovací. Křivoklát je jedním z našich nejvýznamnějších hradů a národní kulturní památkou. Půdorys hradního areálu má trojúhelný tvar. Dominantu hradu Křivoklát tvoří dvě věže a to 12m vysoká, válcová Velká věž a hranolová věž Hubertka. Křivoklát v sobě ukrývá řadu cenných, pozdně goticky upravených místností, jako je např. velkolepí Královský sál, rytířský sál, knihovna, černá kuchyně, bohaté muzeum a obrazárna. Jelikož byl hrad v minulosti obávaným vězením můžete dále obdivovat vězeňské kopky, mučírnu i samotné mučící nástroje. Ubytování na Křivoklátsku je vaše dobrá volba. V okolí hradu se klikatí četné naučné stezky, jenž vám umožní získat nový rozhled a příjemně strávené chvíle v uklidňující zeleni Křivoklátských lesů. Ubytování Křivoklát vám zde dozajista nabízí četné hotely, penziony a jiné ubytovny.

Chráněná krajinná oblast Blaník (CHKO Blaník) byla vyhlášena 29. prosince 1981. Je to nejmenší CHKO v České republice. Její rozloha je 40,31 km2. Nejvyšším bodem CHKO Blaník je vrchol Velkého Blaníku (638 m n. m.), naopak nejnižší bod je tok řeky Blanice v Ostrově (366 m n. m.). CHKO Blaník se nachází ve Středočeském kraji, jižně od města Vlašim. Největší obec v CHKO jsou Louňovice pod Blaníkem, kde také sídlí správa CHKO.

Hrad Český Šternberk, rodné sídlo významného českého rodu pánů ze Šternberka, dodnes zdobí lesnatý hřeben v romantickém údolí Sázavy. Není patrně v české historii panského sídla, jehož současný majitel by pocházel ze stejného rodu jako jeho středověký stavebník. Hrad Český Šternberk je objekt velmi atraktivní, který lze doporučit každému turistovi; zvláště, když je jeho návštěvu možné spojit s jinými zajímavými památkami v okolí, např. Ratajemi s hradem Pirkštejnem, věhlasným sázavským klášterem či vzdálenějším Konopištěm.

Přímo ve městě Táboře nad řekou Lužnicí naleznete pozůstatky hradu Hradiště, který se nazýval také Kotnov. Hrad postupem času zanikl, jediným jeho pozůstatkem je mohutná věž, která je přístupná a slouží jako vyhlídková (25 m vysoká, 155 schodů). Před věží stojí objekt pozdně gotické Bechyňské brány, kde je expozice Husitského muzea.

Jordán je vodní nádrž v Táboře o ploše přes 51 ha. Vznikl roku 1492 přehrazením Košínského potoka a je nejstarší přehradní nádrží v Česku. Jeho původním účelem bylo zásobování města pitnou vodou, později začal být využíván i k chovu ryb. Pro obtížnost vypouštění (naposledy v roce 1830) nebo technicky náročné výlovy dlouhou sítí (prováděné do poloviny 20. století) se upustilo od většího chovu ryb a nádrž sloužila a slouží převážně jen sportovním rybářům[p 1] a rekreaci. Jeho sypaná hráz je vysoká 20 m a 284 m dlouhá, zadržuje asi 3 milióny krychlových metrů vody. Největší hloubka je 12,5 metru. Z nádrže vytéká Tismenický potok, na kterém se těsně pod hrází nachází 18 m vysoký Jordánský vodopád. Na Košínském potoce, pod vodní nádrží Košín I. se těsně před Jordánem nachází ještě jedna malá přehrada Malý Jordán.