Pension Vesna

Bozkovské dolomitové jeskyně leží na severním okraji obce Bozkov ve svahu plošiny Na Vápenci (485 m n. m.). Vznikly silnou korozivní činností podzemní vody v čočkovitém tělese vápnitých dolomitů, metamorfovaných a místy silně prokřemenělých. Tvoří dva poměrně samostatné systémy jeskynních chodeb a síní, které byly při zpřístupňování propojeny průkopy a dlouhou štolou. V nejnižších částech jsou trvale zaplaveny vodou vytvářející podzemní jezera, největší v Čechách. Vyznačují se neobvyklým rozsahem selektivní koroze stěn a stropů a ojedinělými formami těchto útvarů. Svou celkovou délkou dosud objevených prostor - 1060 m a výškovým rozpětím (denivelací) 43 m jsou nejdelšími dolomitovými jeskyněmi v České republice. Teplota vzduchu v jeskyni se pohybuje v rozmezí 7,5 - 9 °C, vlhkost 96 - 100 %, teplota vody v jezerech je 8 °C. Veřejnosti zpřístupněný okruh je dlouhý 350 m, s dobou prohlídky 45 minut. Bozkovské dolomitové jeskyně byly v roce 1999 prohlášeny národní přírodní památkou. Ročně je navštíví okolo 70 tisíc návštěvníků z celého světa.

Hrad Kost se nachází v oblasti Českého ráje. Přesněji leží v oblasti obce Libošovice v okrese Jičín, na pomezí dvou krajů – Středočeského a Kralovéhradeckého. Hrad Kost je jedním z našich nejzachovalejších středověkých gotických hradních komplexů. Jednou z jeho zvláštností je, že není postaven na kopci či skále, jako ostatní hrady, ale v pískovcovém údolí obehnaném stromy. Takže jej spatříte až ve chvíli, kdy se nalézáte těsně před samotným hradem. Hrad Kost byl postaven kolem roku 1349. Za dobu své historie Kost vlastnilo několik majitelů, v současné době je jejím majitelem rod Kinských. Kost dostal svůj název díky jeho nedobytností – Hrad je tvrdý jako kost. Další zajímavostí tohoto hradu je tzv. Bílá věž. Tato věž byla postavena na lichoběžníkovém půdorysu. Lichoběžníkový půdorys byl použit jako ochrana před salvou z děl a zajistil tak hradu jeho nedobytnost. Na hradě Kost si nenechte ujít dobovou mučírnu či černou kuchyni. V údolí hradu se nalézají dvě vodní plochy – jezera Bílé a Černé. V podhradí na vás pak bude čekat kočár tažený koňmi. Nechte na sebe dýchnout kus dávné historie a užíjte si nezapomenutelnou jízdu kočárem v okolí hradu Kost.

Nedaleko Liberce, poblíž hranice Čech, Německa a Polska, stojí hrad a zámek Grabštejn. Grabštejn je goticko-renesanční stavbou, která patří k nejstarším severočeským hradům. Původní hrad byl založen ve 13. století purkrabím z Donína. V roce 1566 zakoupil hrad zemský rada a místokancléř Jiří Mehl ze Střelit. Ten jej dal přebudovat do podoby reprezentativního renesanční sídla. Zároveň byl pod hradem postaven Nový zámek, který byl v roce 1818 klasicistně přestaven. V jeho okolí vznikl rozsáhlý zámecký park se vzácnými dřevinami. Od roku 1953 byl celý areál užíván armádou. Dominantou hradu grabštejn i širokého okolí se stala vysoká a mohutná věž, jež byla mnohokrát přestavována. Dnešní podoba věže je snížena. Věž je nejvýznamnější památkou na nejstarší fázi stavebních dějin Grabštejna. V roce 1992 byl celý komplex po půlstoleté odmlce opětovně zpřístupněn, přestože zde stále probíhají rozsáhlé opravy. Největší návštěvnosti se těší kaple svaté Barbory, která je ozdobena vzácnými freskami ze 16.století. Přístupná je rovněž i věž. Ta nabízí široký rozhled do 3.zemí. Nachází se v ní i sklep spolu s expozicí zpracování drahých kamenů a starou kovárnou.

Krkonošský národní park, též KRNAP, je chráněné území v severní části České republiky. Z velké části leží na severozápadu okresu Trutnov, ale zasahuje také do okresu Semily a Jablonec nad Nisou. Severní hranice parku je vedena po státní hranici, která ho současně odděluje od Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně Krkonoš. Hranice ochranného pásma dále pokračuje od Žacléře a pak po ose silnice I/14 k Mladým Bukům, Rudníku, Vrchlabí, Jilemnici, Vysokému nad Jizerou a ke Kořenovu.

Hrad je hlavní turistické lákadlo a cíl, který dominuje městečku Pecka. Je rovněž nazýván Perlou Podkrkonoší. Samotný hrad byl postaven na počátku 14.století. Stavba hradu využívala členitého skalnatého terénu. Základem hradu Pecka byly dvě obranné věže, určené k ochraně vjezdu do hradu. Obě věže byly propojeny hradební zdí, uzavírající celé nádvoří. Nejznámějším majitelem hradu byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který byl známým cestovatelem, spisovatelem a hudebníkem. Po jeho smrti získal Pecku Albrecht z Valdštejna. V roce 1830 hrad Pecka vyhořel. Zpustlá stavba chátrala, až se změnila v ruinu. Dnešní expozice je věnovaná nejen historii hradu, ale i historii městečka Pecka. Součástí expozice je dochovaná středověká mučírna. Dále můžeme vidět černou kuchyni, která přibližuje tehdejší přípravu pokrmů V neposlední řadě najdeme ve sklepení galerii moderního sochařského umění. Prostory hradu jsou využívány pro koncerty, divadelní představení, přednášky, konference a svatební obřady či šermířské skupiny.Z hradu Pecka je krásný pohled na Sněžku.

Arnultovice se nachází 2 km severně od Hostinného. Dostupné jsou buď autobusem z Hostinného a nebo z Vrchlabí. Zámek postavil v 30. letech 19. st. Josef Karel Theer ze Silbersteinu. V roce 1858 byl přestavěn v novogotickém slohu. Jedná se o dvoupatrovou dvoukřídlou budovu s polygonální věží. V současné době slouží jako hotel.

Zřícenina lesního hrádku Aichelburg je zajímavou ukázkou romantického životního stylu 19. století. Lesní hrádek vybudoval v roce 1863 lesní personál velkostatku Maršov dva roky po smrti bývalého majitele panství Bertholda Aichelburka. Chtěl tím vzdát hold tomuto osvícenému šlechtici, který se významně zasloužil o zlepšení životní úrovně svých poddaných a rozvoj průmyslového podnikání na Maršovsku. Hrádek napodoboval středověké tvrze, do hlavní haly se vstupovalo z nádvoří přes příkop po padacím mostě. Z haly se vstupovalo na vyhlídku na věži. Klenutý sklep sloužil jako stáj pro dva poníky. Později zde byl zřízen občasný hostinec a na nádvoří a okolních terasách se tancovalo. Už v roce 1875 byl objekt zpustlý. V roce 1901 se již hovoří o hrádku jako o zřícenině. V současné době je hrádek opraven a zpřístupněn veřejnosti.

Hrad se nachází přímo v historickém centru Mladé Boleslavi na nepřehlédnutelném místě. Od r. 1972 zde sídlí Muzeum Mladoboleslavska. První část expozice muzea je věnovaná dějinám města a hradu v období od 18. do počátku 20. století. Navazující část expozice je věnována dějinám regionu (venkovská správa, společenský život a slavnosti, lidové kroje, bydlení, průmysl, doprava, zemědělská výroba aj.).

Jedlová (německy Tannenberg) je hora na severu České republiky, v Ústeckém kraji, ve východní části okresu Děčín, na jihu Šluknovského výběžku, v katastrálním území obce Jiřetín pod Jedlovou. Leží 7 km jihozápadně od Varnsdorfu a 2 km jihozápadně od centra Jiřetína. Hora má nadmořskou výšku 774 metrů. Je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor a jedná se o mohutnou znělcovou kupu. Název hory byl odvozen z původního porostu, který byl tvořen jedlemi prostoupenými smrky, dnes zde převažují smrky a na vrcholu též buky. Lesní porost velmi poškodily imise v 70. a 80. letech 20. století. Přesto na Jedlové žije řada ohrožených živočišných druhů. Na úpatí hory pracovaly také dvě sklářské hutě. První z nich stávala ve 14. století na území dnešní osady Rozhled. Sklárna Rollhütte, která stávala na jižní straně, patřila mezi významné české sklárny přelomu 17.–18. století. Na jižním úpatí se nachází bývalý pískovcový lom. Od 2. poloviny 19. století je Jedlová oblíbeným turistickým cílem. Na vrcholu hory je rozhledna z roku 1891, výletní restaurace a pomník básníka Friedricha Schillera. Přibližně 1 km východně od vrcholu hory se nachází zřícenina hradu Tolštejn. Jedlová je využívána k provozování zimních sportů, na vrchol hory vede lyžařský vlek.

Tajemný či magický renesanční hrad Houska umístěný ve východní části Kokořínských lesů. Hrad má prvky gotiky a patří k nejvýstižnější charakteristice pro dobu původního hradu z poloviny 13.století. Přestože nepatří ani mezi největší čí nejkrásnější hrad, stal se velmi oblíbeným cílem mnoha turistů. Původně na místě stálo hradiště, které nechal vybudovat pro syna Housku, Slavibor z rodu Pšovanů. Hrad byl vystavěn ve 13.století. Na počátku 16.století vzniklo mohutné vnější opevnění, které bylo následně v 17.století strženo. Při poslední rekonstrukci byly sníženy střechy. Na hradě Houska se vystřídalo soustu rodů. V roce 1924 koupil hrad prezident Škodových závodů v Plzni a po rozsáhlý opravách jej využíval jako reprezentativní sídlo své rodiny. Od roku 1950 byl na Housce umístěn archiv Státní knihovny v Klementinu. Počátkem 20.století byl vydán potomkům původního majitele. Ti jej nechali opravit a zpřístupnit veřejnosti roku 1999. Nejpozoruhodnější místností hradu je hradní kaple. V kapli hradu Houska můžeme obdivovat nástěnné malby s biblickými výjevy. Další zajímavostí je Zelená komnata, jejíž stěny jsou zdobeny malbami z konce 15. století. Hrad je dnes centrem kulturních akcí, jakou jsou jarmarky, hudebníci či šermíři.