Hotel U Pramenů

Hracholusky je přehradní nádrž o rozloze 490 ha, nacházející se na hranicích okresů Tachov a Plzeň sever. Přehrada vznikla vybudováním sypané hráze v roce 1964 a zaplavením malebného údolí řeky Mže (na říčním km 22,8) . Celková délka vodního díla od jezu pod parkem ve Stříbře až k hrázi je 22 km. Součástí vodního díla jsou dva významné přítoky. Oba se nacházejí na levém (severním) břehu přehrady a vytvářejí samostatné zátoky. Tou větší z nich je Úterská zátoka. Přítokem je Úterský potok, protékající nádhernou krajinou hlubokých lesů Bezdružicka a Úterska. Druhou zátokou je Žebrácká zátoka, které propůjčil své jméno Žebrácký potok. Přes přehradu vedou dva mosty. Jeden železniční a druhý silniční. Železniční most (tzv. Pňovanský most ) je ocelový most stojící na dvou samostatných kamenných pilířích, po němž vede trať končící v Bezdružicích. Silniční most je betonová stavba tyčící se do výše 23 m od vodní hladiny a je pro okolí přehrady významnou dopravní tepnou spojující oba břehy vodního díla. Na obou březích přehrady se nachází několik kempů kde je možné se ubytovat a trávit volný čas. Mezi nejvýznamnější patří kemp na Bůtově. Ten je jediným větším kempem na severním břehu přehrady a nachází se na těsném začátku přehrady, hned pod Stříbrem. Ostatní kempy jsou na jižním břehu a mezi ty největší patří Radost a Transkemp Hracholusky, nacházející se v těsné blízkosti hráze. Tam je i kotviště parníku a centrum vodního lyžování Slavoj Plzeň. Parník je vyhledávanou turistickou atrakcí. V letních měsících nabízí vyjížďky několikrát denně a po celé přehradě má několik zastávek.

Zámeček má jednoduchou fasádu, přední i zadní průčelí členěné rizalitem. Přední vstup je zdobený jednoduchým kamenným ostěním s uchy a kartuší. Přízemí je klenuté křížovými klenbami a valenými klenbami s výsečemi. Nad I. obytným patrem je ještě jedno hospodářské polopatro, které sloužilo jako sýpka, jak naznačují třeba malá okna s dochovanými kamennými ostěními. Naposledy byl opravován v roce 1919, jak uvádí malý portálek a potom až v roce 1983, už jako majetek Státního statku. Statku sloužil hlavně pro bytové účely, ale i jako sklady a kanceláře. Dnes je to malá, nenápadná stavba, ležící ve dvoře, který je umístěn nad rybníčkem poblíž golfového hřiště. Ale o malebnosti nemůže být ani řeč. Celý dvůr je oplocen a využíván jako chov prasat, přímo u zámečku je postaveno několik nových hospodářských stavení, které se k charakteru dvora nehodí.

Vodní hrad Švihov se nalézá nedaleko města Klatovy v okolí známé vodní nádrže Švihov na západě Čech. Vodní nádrž Švihov je největší vodárenskou nádrží v České republice. Již ve 14. stol. na místě dnešního hradu Švihov stála vodou obehnána tvrz. Ta byla v 15. stol. napadena husity. Proto byl na jejím místě postaven hrad nový, taktéž z vodním opevněním, tvořící tak umělí ostrov.Vodní hrad Švihov se stal nelepší pevností své doby. Následně byl hrad opuštěn a chátrá. Díky rozsáhlým úpravám a rekonstrukcím je dnes Vodní hrad Švihov zpřístupněn široké veřejnosti. V případě že se rozhodnete navštívit právě Vodní hrad Švihov, musíte si vybrat jednu ze dvou prohlídkových tras. První prohlídková trasa je více zaměřená na samotnou historii hradu Švihova, ukázkou gotické a renesanční architektury. Součástí trasy je také zbrojnice s ukázkou historických zbraní. Druhá prohlídková trasa,doplňující expozici, je spíše ukázkou života na hradě Švihov s hradní kuchyní či ložnicí hradní paní a pána. Vodní hrad Švihov je jedním z mála, ne-li jediný, v České republice který vám na objednávku nabízí i prohlídky pro neslyšící a prohlídky mimo otvírací dobu. Děti a určitě nejen oni ocení výstavu draků a drakobijců, přes léto si zde dávají dostaveníčko šermíři, výstavy, koncerty i divadelní představení. Proto se dá také říci, že na hradě Švihov to zkrátka žije!

Točník je zříceninou hradu postavenou ve Středočeském kraji, 2 km severně od města Žebrák. Zřícenina patří mezi nejpůsobivější hradní zříceniny u nás. Hrad byl založen králem Václavem IV. jako reprezentativní královské sídlo a to na konci 14.století. První roky 15.století znamenaly pro hrad zlatou éru. Po Václavově smrti zdědil zámek jeho bratr Zikmund, který zde přečkal husitskou revoluci. Zámek chvíli vlastnil Jiří z Poděbrad. Začátkem 16.století. zde pobýval Vladislav Jagelonský. Později byl přestavěn do renesanční podoby a do komplexu přibyla studna. Na konci 16.století byl prodán rodině Lobkowitzů. Během třicetileté války sloužil hrad Točník jako úkryt okolnímu lidu. Po válce již nebyl trvale osídlen a postupně se proměňoval ve zříceninu. Dnes je hrad majetkem státu. V prostorách bývalé sakristie si můžete prohlédnout expozici typologie hradní architektury. Hrady Točník a Žebrák spolu tvoří ojedinělé dochované souhradí v zemích českých. Cestu do hradního kopce zpříjemňuje pohled na třešňový sad s hospodářskými zvířaty. Na hradě se koná celá řada zajímavých kulturních akcí.

Rozhledna je součástí naučné stezky "Příroda a lesy Pošumaví" (2,2 km, 9 zastavení) která začíná v areálu zámku Chanovice s rozlehlým parkem anglického typu, vede zdejšími lesy k rozhledně a dále ke skanzenu lidové architektury, odkud turisty dovede zpět do města.

Středověký, gotický hrad Křivoklát se nalézá v oblasti Křivoklátských lesů v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. První zmínky o Křivoklátu jsou jako o loveckém hradu ve 12. století. Ten byl ale Přemyslovci, zvláště Václavem I. a Přemyslem Otakarem II., přestavěn na masivní gotický hrad. Hrad Křivoklát byl v době své slávy znám jako sídlo českých králů a kněžích. V prostředí Křivoklátu strávil své dětství i Karel IV., na hrad se později vrátil, aby zde světlo světa spatřila jeho dcera Markéta. Hrad Křivoklát ale často zachvátil oheň a tak byl využíván jako obávaná věznice. Chátrání hradu později zabránil rod Jagellonců jeho renovací. Křivoklát je jedním z našich nejvýznamnějších hradů a národní kulturní památkou. Půdorys hradního areálu má trojúhelný tvar. Dominantu hradu Křivoklát tvoří dvě věže a to 12m vysoká, válcová Velká věž a hranolová věž Hubertka. Křivoklát v sobě ukrývá řadu cenných, pozdně goticky upravených místností, jako je např. velkolepí Královský sál, rytířský sál, knihovna, černá kuchyně, bohaté muzeum a obrazárna. Jelikož byl hrad v minulosti obávaným vězením můžete dále obdivovat vězeňské kopky, mučírnu i samotné mučící nástroje. Ubytování na Křivoklátsku je vaše dobrá volba. V okolí hradu se klikatí četné naučné stezky, jenž vám umožní získat nový rozhled a příjemně strávené chvíle v uklidňující zeleni Křivoklátských lesů. Ubytování Křivoklát vám zde dozajista nabízí četné hotely, penziony a jiné ubytovny.

Chodský hrad byl založen s městem v letech 1262 - 1265 Přemyslem Otakarem II. Byl sídlem královských purkrabí, kteří odtud spravovali oblast. Na počátku 16. stol. hrad poničil požár a od té doby chátral. Roku 1592 byl hrad znovu zasažen ohněm při velkém požáru města a zbyly z něj jen rozpadající se trosky. V letech 1726-1727 byla na místě ruiny vystavěna solnice s věží (dolní část je pozůstatkem původní hlásné věže), kterou měl projektovat slavný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Po požáru r. 1822 byla solnice při opravě stavebně upravena. Solnice začala od 2. třetiny 19. století sloužit jako sídlo městského úřadu. Od r. 1850 zde byla škola. Od přelomu 19. a 20. století se objekt stal sídlem městské knihovny, od r. 1931 muzea, které, postupným rozšiřováním expozic, v průběhu času zabralo celou budovu. Roku 1992 byla zahájena rekonstrukce hradu, kterou nešťastně - krátce před dokončením - přerušil r. 1995 požár. Rekonstrukce se tak protáhla až do r. 1998. R. 1999 se muzeum znovu otevřelo veřejnosti.

Hrad Klenová patří k nejznámějším a nejnavštěvovanějším památkám Západních Čech. Romantickou atmosféru doplňuje zámek z devatenáctého století či upravený park se zámeckou restaurací. Z hradu Klenová je krásný výhled na celé Klatovsko. Hrad Klenová pochází z 2. pol. 13. století. Z té doby se zachovala strážní věž. Dnešní podoba hradního paláce byla vytvořena v době Lucemburků. Vnitřní hrad má takřka obdélníkový tvar, vybíhá k severozápadu do špičky, kde je velká hranolovitá věž, sloužící dnes jako vyhlídková. Reprezentační místnosti starého hradu Klenová se dochovaly jen zlomkovitě. Interiéry zámku v prvním předhradí se nesou v duchu klasicismu a historizujících slohů, mají štukovou výzdobu a plastická ostění dveří.