Hotel Komorní hůrka

Chebský hrad - stavba, jejíž návštěva bude pro běžného turistu nezapomenutelným zážitkem a odborníka naplní úžasem, který nelze při pouhém akademickém studiu této mimořádně cenné památky získat. V době své největší slávy zcela jistě zastínil hrad, užívaný jako sídlo německých císařů a místo konání významných politických událostí, i Prahu. I svojí dochovanou románskou architekturou je to objekt evropského formátu.

Vodní nádrž Skalka či Vodní dílo Skalka je přehradní nádrž na řece Ohři, která leží západně od Chebu na území Karlovarského kraje v České republice. Má rozlohu 3,78 km². Maximální hloubka je 12 m. Má objem 19,555 mil. m³.

Hrad Seeberg byl po svém založení jedním z vojenských opěrných bodů, které vytvářely zázemí při německé kolonizaci Chebska. Původní románský hrad zde stál pravděpodobně již koncem 12. stol., první písemná zpráva je však až z roku 1322. Ludvík Bavorský tehdy zastavil hrad a celé Chebsko Janu Lucemburskému za příslib pomoci při jeho kandidatuře na císařský trůn. Po nevyplacení zástavy se stal majetkem Koruny české. Současná expozice představuje vývoj interiérů a nábytkové tvorby v 19. století (empír, biedermeier, druhé rokoko, novorenesance, novogotika, chippendale), černou kuchyni, barokní a rokokový intarzovaný nábytek, chebský venkov v 19. století (etnografie), dějiny porcelánu a současnou produkci a. s. Karlovarský porcelán.

Vildštejn (německy: Wildstein) je románský hrad - jeden z nejstarších a nejzachovalejších kamenných vodních hradů v České republice. Nachází se na kamenném ostrohu nad potokem Sázek ve městě Skalná. Byl vybudován v letech 1166-1225. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Vodní nádrž Jesenice je přehrada ležící cca 7 kilometrů jihovýchodně od Chebu na řece Odravě. Jesenice začala být budována v roce 1957. Dokončena byla v roce 1961. Její délka je 12 kilometrů, v nejhlubším místě dosahuje voda 18 metrů. Po hrázi vede silnice I/21.

Loket je českým goticko-románským hradem, který je se nachází nad řekou Ohří v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Hrad byl postaven někdy ve 3.čtvrtině 12.století za krále Vladislava II. Loket byl od počátku častým místem pobytu českých panovníků a jejich rodin, zároveň i místem diplomatických jednání. Za vlády Přemysla Otokara II. došlo k velké přestavbě loketského hradu. Významné postavení Lokte bylo za vlády Jana Lucemburského. Ve 14.století zde pobýval několikrát Karel IV. Na nádvoří hradu se roku 1422 objevil veliký neznámý kámen, který zkoumali alchymisté, vědci a geologové. Byl to nejstarší meteorit na světě. Během let 1797 až 1822 došlo k přestavbě hradu na městské vězení. Věznice fungovala až do roku 1949, kdy byl hrad Loket prohlášen městskou památkovou rezervací. Na královském hradu Lokti si můžeme prohlédnout renesanční černou kuchyni, ale i zbytky kaple nebo Markrabský dům s výstavou. Umístěna je zde i sbírka zbraní a maketa meteoritu. Když vystoupáme na věž, která je vysoká 26 metrů, odhalí se nádherný výhled na město Loket.

Jižně od Karlových Var se na skalnatém ostrohu v hlubokém údolí středního toku řeky Teplé zvedá mohutná silueta hradu Bečova. Již ve 13. století zde u křižovatky obchodních cest vedoucích od Žatce k Chebu a od Plzně k severu vznikl na plošině pod skálou hrádek s celní stanicí v místech dnešní fary a farního kostela. Horní hrad dosud stojící na táhlém strmě spadajícím ostrohu, připojujícím se úzkou šíjí k okolnímu terénu, byl však vybudován teprve ve 14. století. 

Hrad se skládá ze dvou stavebních celků, horního hradu a nového dolního zámku. Nejstarším komplexem budov je horní hrad, založený na lichoběžníkovém půdorysu, v jehož horním rohu na nejvyšším a nejbezpečnějším místě se tyčí hranolovitý čtyřpatrový věžovitý palác. Při jeho dolním konci, tom, kde ostrah přechází v úzkou šíji, střežila vstup do hradu válcová věž, snesená již na počátku 17. století až k základům. Mezi oběma věžemi, zavázána do severní hradební zdi, stojí věž se sálovým prostorem kaple, k jejíž východní stěně přiléhala vstupní brána do horního hradu. Po obvodu vnitřního nádvoří stály hospodářské budovy. 

Bratři Boršové z Riesenburka vybudovali z Bečava na konci 14. století nákladné sídlo odpovídající jejich moci a bohatství plynoucímu z rudných krušnohorských dolù. Od roku 1407 přecházel však hrad jako zástava z ruky do ruky, až byl pobořen při dobytí husitským vojskem. Roku 1495 stali se majiteli hradu Pluhové z Rabštejna, zakladatelé slávy horních krušnohorských mést, kteří podnikali na hradě nákladné stavební úpravy. V letech 1502 až 1547 přestavěli obytnou věž, mezi ni a kapli vestavěli třípatrový sálový trakt a k okrouhlé věži jednopatrové stavení paláce. Při této přestavbě vznikly četné nové prostory vybavené s velkým nákladem a starý hrad se změnil v pyšné sídlo feudálního velmože z období přechodu gotiky do renesance. Poslední z rabštejnských držitelů Bečova Kašpar, protestant a vůdce stavovského povstání proti Ferdinandu I., opustil po ztroskotání akce panství a jeho statky byly zabaveny králem. Hrad i panství střídaly překotně majitele, z nichž Šlikové z Holíče drželi hrad v letech 1558 až 1597. Za jejich vlády i za krátkodobého panství města Slavkova pozvedla se sláva Bečova, přerušená však náhle ničivým náporem nepřátelských vojsk za třicetileté války. Bečov byl obsazen falckým generálem Mansfeldem a později posádkou velitele Lacrona který roku 1656 vypracoval plán nového opevnění Bečova, z něhož se však uskutečnila pouze stavba polygonálního bastionu při dolní bráně, pojatého později do stavby nového zámku. Starý hrad, pobořený za třicetileté války Švédy, nebyl již obnoven a roku 1700 se o něm mluví jako o pustém,Proto noví majitelé, Questenberkové, vystavěli v roce 1753 při dolní bráně nový zámek, a to tom, kde již Pluhové v 16. století upravovali obytný trakt, jak svědčí renesanční vstupní portál z roku 140. 

Za pozdějších vlastníků se přestavby zámku i hradu omezovaly jen na menší úpravy vnitřních prostorù. Nejvýznamnější bylo roku 1861 M o c k r o v a úprava kaple v barokním bastionu a menší úpravy místností provedené roku 1865 arch. Z í t k e m. Na zasypaném příkopu byla před novým zámkem zřízena terasovitá zahrada podle vzoru italských renesančních zahrad. Myšlenka přestavby starého hradu, pro niž Zítek a Mocker vypracovali projekty, však nebyla uskutečněna. Pro zchátralost zdiva byla tedy v druhé polovině 19. století sneseno vnitřní brána a malý palác při okrouhlé věži byl přebudován na panský úřední dùm.Horní hrad, i když po tři sta let sloužil jako hospodářské skladiště, připomíná ještě stále nádheru svého vybavení z počátku 16. století. Velká věž má při východní straně ve všech čtyřech patrech, spojených volným dřevěným schodištěm,velkou předsíň, k níž přiléhají na západní straně vždy dva obytné prostory vybavené krby. Prostory v horních patrech, vzájemně spojené bohatými pozdně gotickými portály, jsou osvětleny velkými arkýřovými okny podobně jako spojující trakt se třemi velkými sály nad sebou. V horních místnostech věže jsou ještě zbytky maleb s renesančními motivy. 

Nejbohatším a nejstarším prostorem hradu je zámecká kaple Navštívení P. Marie, vybudovaná na půdorysu obdélníka a zaklenutá dvěma poli křížové klenby. Stěny kaple jsou pokryty nástěnnými malbami z konce 14. století, znázorňujícími scény ze života Krista, P. Marie a jednotlivých světců.Tato výzdoba byla velmi poškozena v první polovině 16. století za Kašpara Pluha, který kapli proměnil v protestantskou modlitebnu a malby dal smýt. Avšak zachované rozmyté barevné skvrny a kontury postav svědčí stále o lineárním stylu českého mistra předhusitské doby, který se přidržoval vzorù knižní malby. Místnosti renesančního zámku jsou určeny pro literární galerii Památníku národního písemnictví.

Se jménem hradu se lze setkat již v polovině 14. století. V roce 1447 byl dobyt. V 16. století byl renesančně přestavěn na zámek. V 17. století byl vybudován park s vyhlídkovou terasou. V letech 1739–1756 (za vlastnictví Julia Jindřicha a Josefiny Eleonory Mulcové z Valdova, rozené hraběnky Metternichové) zámek dostal barokní podobu a do půlkruhové bašty vnější parkánové zdi byla vestavěna barokní kaple, doložena písemně už roku 1700. Za svou dnešní podobu vděčí zámek architektu Františkovi Maderovi, který jej upravil koncem 19. století. V roce 1945 zde bylo velitelství Rudé Armády, poté sídla různých státních podniků. Dnes zde sídlí společnost Karel Holoubek - Trade group, a.s., která zámek kompletně zrekonstruovala na začátku 21. století. V areálu zámku je i restaurace.

Vyhlídka Karla IV. jinak běžně nazývaná Karlova vyhlídka se stojí na výšině Františka Josefa, kterou obtéká říčka Teplá. Nejsnazší cesta k vyhlídce je lanovkou na Dianu, ale vystoupit na mezistanici Jelení skok. Od stanice se dáte po žluté, je to asi 800 m. Tato cesta je součástí vycházkové trasy č. 5. Dojdete nejprve ke kapličce Ecce homo z roku 1900 a Chopinově chatě, kde se kříží mnoho vycházkových tras. Zde se dáte směrem ke Karlově vyhlídce Chopinovou cestou. Pokud se nezměnilo značení, půjdete až k vyhlídce po žluté. Od vyhlídky pokračujete po žluté, až k místu kde Chopinova cesta odbočuje vlevo a můžete sejít k hotelu Pupp.