Hrad

Původně gotický hrad Veveří leží asi 20km od centra města Brna. Hrad Veveří se tyčí na skalnatém svahu nad brněnskou přehradou nad břehem řeky Svratky. První zmínka o hradu Veveří Brno jsou datovány do roku 1213. Podle pověstí ale stojí hrad již od roku 1059. Rozsah zámku, tak jak ho známe dnes, dal hradu Veveří Jan Jindřich. Ten, přibližně ve 14. století, hrad rozšiřoval a dále opevňoval, aby ho užíval jako zemskou pevnost i jako pokladnici. Tzv. renesanci prožívá hrad v 19. století, kdy bylo hradní okolí hradu Veveří v Brně výrazně zvelebeno a upraveno, vznikl zde i anglický park se dvěma skleníky. Na významu hrad dostává také ve století dvacátém, kdy byl navštíven T.G.Masarykem. O hradu Veveří se tak uvažuje jako o prezidentské rezidenci na Moravě. Přichází ale 2. sv. válka a Veveří přechází do rukou nacistů a SS. Hrad Veveří Brno je značně poškozen. I necitelné úpravy, jenž byli podniknuty za záměrem zde vytvořit internát Lesnického učiliště, se na hradě značně podepsali. V současné době je hrad ve správě Národního památkového ústavu v Brně.Ten zde od roku 1999 provádí rozsáhlé rekonstrukce a od roku 2002 byl hrad Veveří zpřístupněn veřejnosti. Nabízí tak prohlídku stále se měnících provisorních expozic. Hrad Veveří Brno je tak nejrozsáhlejším hradním komplexem, ale také zároveň nejvíce poškozeným hradem v České republice.

Opevněný objekt při jižních hradbách Kutné Hory se záhy po svém pravděpodobném založení kolem r. 1300 stává centrem hospodářské politiky – Václav II. sem z celého království stahuje provozy doposavad menších a poněkud roztroušených mincoven, vzniká pražský groš. Kolem nádvoří městského hradu jsou rozesety jednotlivé mincařské dílny, tzv. šmitny. Nad nimi erby měst, odkud byla výroba přesunuta. Svoje přízvisko „Vlašský“ získává od florentských mistrů. Koncem 12. stol. probíhá přestavba oválného areálu v pohodlnější residenci Václava IV., vzniká dvoupatrový palác, vež a prostor královské pokladnice. Za vlády Vladislava Jagelonského vyrostl nový mincmistrovský dům. V první polovině 16. stol. mincovna ztrácí svůj monopol – výroba mincí se opět rozšiřuje i do dalších měst. Zároveň ustává ražba grošů, přichází totiž čas tolarů. Postupný pokles těžby stříbra vyústil r. 1727 v uzavření mincovny, areál chátrá. Až koncem 19. stol. je bývalý hrad odkoupen městem a neogoticky upraven arch. Ludvíkem Láblerem. Výsledek jeho práce je stejně sporný, jako např. u nymburských hradeb. Během asi půlhodinové prohlídky navštívíte prostory královské pokladnice, kde jsou k vidění ukázky zde ražených mincí. Získáte také základní přehled o způsobu jejich výroby. Součástí expozice je replika mincířské kovárny, dále kaple Václava IV., ocitnete se též v dodnes svému účelu sloužící zasedací síni pánů radních.

Dobře zachovaný komplex pozdně středověkých budov na skalnatém návrší nad obcí, výrazná dominanta okolní krajiny. Raně gotické jádro ze 13. století bylo do dnešní podoby rozšířeno za Purkarta z Janovic koncem 14. století a rozšířeno a upraveno za Václava Leopolda z Lobkovic v polovině 17. století. Roku 1678 postavil architekt Antonio della Porta jihozápadní předhradí s branou a mostem, který nahradil dřívější dřevěný. Vlastní hrad tvoří věžovitý západní palác ze 13. a 14. století, zčásti s renesančními sgrafity, a menší rovněž gotický východní palác s kaplí, mezi nimiž je lichoběžníkovité nádvoří. Celek je obklopen parkánem a hradbou. Dolní hrad na jihozápadě z 2. poloviny 15. století s věží je spojen mostem a branou, a byl rozšířen v 17. století. Hrad byl vrácen v restituci a opraven, pro veřejnost není přístupný.

Hrad Zvíkov naleznete na skalním ostrohu nad soutokem českých řek Vltavy a Otavy. Zvíkov se nalézá nedaleko vesnice Zvíkovské Podhradí v Jihočeském kraji. Z hradu je nádherný výhled ze tří stran na rozsáhlou vodní plochu Orlické přehrady. Zvíkov byl pravděpodobně založen Přemyslem Otakarem I. Pověsti o hradu Zvíkově však vypráví, že hrad založil Praotec Čech pro svou dceru, která odešla se svým milým a usadila se na tomto místě. V roce 1234 byl pak hrádek Václavem I. A Přemyslem Otakarem II. výrazně rozšířen. Nejzachovalejší a zároveň nejstarší částí celého Zvíkovského hradu je monumentální Hlízová věž. Druhým jménem věže je též Markomanka. Postupně byly k hradu přistavěny ostatní věže, brány, jako je Písecká, opevnění a paláce. Významná je dále také kaple sv. Václava a to především díky freskám. Na Zvíkově si také nenechte ujít prohlídku Korunovační síně, kde po nějaký čas byli uloženy korunovační klenoty. Zajímavostí Zvíkova jsou dobře viditelné značky na kvádrech, ze kterých byl hrad postaven. Dříve se tvrdilo, že to jsou rarášci nebo germánské písmo runy. Dnes ale víme, že tyto značky vznikly díky stavbě při tahání samotných žulových kvádrů. O hradě Zvíkov se vypráví mnoho pověstí a je opředen spoustou tajemství. Neváhejte a vydejte se za nimi. K dokonalosti vaší dovolené vám nabízí své služby místní hotely, např. hotel Zvíkov.V hotelu Zvíkov se dozajista budete cítit jako v samotném hradu.

Jde o dvoukřídlovou budovu s užší jednopatrovou východní a širší dvoupatrovou západní částí. V 1. patře východního křídla se dochoval sál s kazetovým stropem (tzv. kazetový sál) s vyobrazení všech českých madon od Antonína Häuslera z roku 1914. Sálu vévodí freska Narození Páně od Bóžy Dvořáka, na základě motivů a dispozic Mikoláše Alše. Přízemí tvoří lomové neomítnuté zdivo, jednotlivá patra jsou vyzdobena renesančními sgrafity (psaníčka a postavy vojáků) z 2. poloviny 16. století, které byly zrestaurovány roku 1910. V severní části hradu se nachází bašta, bezprostředně sousedící s opatstvím. V 1. patře v minulosti bývala kaple sv. Kříže z 15. století, v 17. století prošla úpravou a byla zasvěcena Nalezení sv. Kříže. V 18. století došlo k jejímu obnovení a Jan Kalina a S. Nosecký ji vyzdobili freskami. V současné době je zrušená a zachovaly se pouze křížová a valová klenba, lunety a štuková výzdoba ze 17. století.