Hrad

Královský hrad Buchlov naleznete na jednom z nejvyšších vrcholů východní oblasti Chřibů. Nachází se v nadmořské výšce asi 510m nad obcí Buchlovice. Výstavba Buchlova, na úzkém skalnatém kopci, se datuje přibližně do období poloviny 13. stol. V období 16. stol. musel být hrad Buchlov, po masivních vojenských událostech přestavěn. Buchlov tak, z původní románsko-gotické stavby, dostal podobu současnou, ve stylu renesančně-barokním. Hrad Buchlov vám nabízí k prohlídce mnohé, zachovalé interiéry. Mezi ně patří černá kuchyně, zbrojnice, knihovna, gotické a renesanční prostory, rozsáhlé přírodopisné sbírky s vycpanou zvěří i podivnými tvory naloženými ve formalínu, rodinné muzeum Berchtoldů i rozsáhlé exotické egyptologické sbírky se sarkofágem a ostatky. Rozhodně ale obětujte své síly na výšlap do schodů vyhlídkové věže, jenž se tyčí do výšky nebývalých 35m. Věž má otevřenou čtvercovou vyhlídkovou plochu. Z buchlovské vyhlídkové věže je úchvatný výhled na vrcholy Chřibů, Dolnomoravský úval, Hostýn a za příznivého počasí můžete dohlédnout až na Pálavu či dokonce do Vídně. Na protilehlém vrchu Modla se pak tyčí kostel s rodinnou hrobkou majitelů. Pod věží je možno pozorovat palouk po kterém občas pádí jezdci na svých koních.

Hrad Český Šternberk, rodné sídlo významného českého rodu pánů ze Šternberka, dodnes zdobí lesnatý hřeben v romantickém údolí Sázavy. Není patrně v české historii panského sídla, jehož současný majitel by pocházel ze stejného rodu jako jeho středověký stavebník. Hrad Český Šternberk je objekt velmi atraktivní, který lze doporučit každému turistovi; zvláště, když je jeho návštěvu možné spojit s jinými zajímavými památkami v okolí, např. Ratajemi s hradem Pirkštejnem, věhlasným sázavským klášterem či vzdálenějším Konopištěm.

Tam, kde se dochovaly hrad a zámek zároveň, bývá zpravidla mladší sídlo turistickou veřejností opomíjeno. Dobříš představuje v tomto ohledu jednu z výjimek: místní zámek je pozoruhodný jak svojí rokokovou architekturou, tak krásnou francouzskou zahradou, která s objektem sousedí. Městečko Dobříš je dobře dostupné všemi druhy dopravy ze nedaleké Prahy, takže představuje ideální cíl rodinného výletu pro velké množství lidí. Ti mohou v případě zájmu navštívit i blízký (veřejnosti nepřístupný) hrad Vargač, i když ten bude v tomto případě skutečně hrát až druhé housle. Ve 13. století vystavěn na místě staršího sídla lovčí hrádek Vargač. Přestavěn Karlem IV. na vrcholně gotický hrad, který byl sídlem úřadu lovčího. Za husitských válek vypálen, potom v rukou zástavních držitelů. Zchátral v 2. polovině 16. století, poté obnoven, poškozen za třicetileté války. Od roku 1630 v majetku Mansfeldů. Vyhořel roku 1720 a byl přestavěn na sýpku. V současnosti je budova v soukromém vlastnictví rodiny Kocíkových a je veřejnosti nepřístupná.

Chodský hrad byl založen s městem v letech 1262 - 1265 Přemyslem Otakarem II. Byl sídlem královských purkrabí, kteří odtud spravovali oblast. Na počátku 16. stol. hrad poničil požár a od té doby chátral. Roku 1592 byl hrad znovu zasažen ohněm při velkém požáru města a zbyly z něj jen rozpadající se trosky. V letech 1726-1727 byla na místě ruiny vystavěna solnice s věží (dolní část je pozůstatkem původní hlásné věže), kterou měl projektovat slavný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Po požáru r. 1822 byla solnice při opravě stavebně upravena. Solnice začala od 2. třetiny 19. století sloužit jako sídlo městského úřadu. Od r. 1850 zde byla škola. Od přelomu 19. a 20. století se objekt stal sídlem městské knihovny, od r. 1931 muzea, které, postupným rozšiřováním expozic, v průběhu času zabralo celou budovu. Roku 1992 byla zahájena rekonstrukce hradu, kterou nešťastně - krátce před dokončením - přerušil r. 1995 požár. Rekonstrukce se tak protáhla až do r. 1998. R. 1999 se muzeum znovu otevřelo veřejnosti.

Zbytky hradu najdete západně nad údolím dnes lázeňského města Jáchymov. Příjezd je nejlépe cestou od Karlových Varů na Boží Dar, stále do kopce na horní náměstí a za kostelem sv. Jáchyma úzkou odbočkou vlevo, průjezdem přes důl Svornost směrem na Nové město a Mariánskou. Tato silnice po prudkém stoupání vlastně prochází dnes již neexistujícím hradním areálem, který je přístupný pouze z exteriéru. Parkovat lze u silnice v okolí hradu velmi omezeně.